V Česku skončí letní čas v noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026. Ve 3:00 se hodiny vrátí na 2:00, takže neděle bude mít 25 hodin. Stejný termín platí také v Polsku a Bulharsku, protože jde o poslední říjnovou neděli. Pro lidi, kteří v tu dobu spí, to znamená možnost o hodinu delšího odpočinku. Ti, kdo budou mít noční směnu nebo cestu naplánovanou mezi druhou a třetí hodinou, se naopak setkají s tím, že stejný údaj na hodinách nastane dvakrát.
Sobotní zpráva polského serveru tuWroclaw připomíná přesný okamžik posunu i to, že konec říjnového harmonogramu neznamená konec střídání času. V Polsku se stejně jako v Česku hodiny vrátí ze 3:00 na 2:00. Bulharsko provede tentýž posun podle svých místních hodin ve 4:00, kdy se tam vrátí na 3:00. Oba údaje označují stejný okamžik; bulharský čas je oproti pražskému o hodinu napřed. Změna se tak týká lidí v několika evropských státech současně, přestože místní hodiny při ní ukazují rozdílné časy.
Letos připadá poslední říjnová neděle na 25. října, tedy na nejčasnější možné datum podle pravidla, kterým se podzimní změna řídí. V roce 2023 se hodiny měnily 29. října, o rok později 27. října a loni 26. října. Podle současného kalendáře tedy letní čas skončí o čtyři dny dříve než před třemi lety. Nejde o mimořádné rozhodnutí ani o změnu délky sezony přijatou letos na podzim. Datum se posouvá proto, že poslední neděle měsíce připadá každý rok na jiný den.
Po vrácení hodin bude podle jejich údajů slunce vycházet i zapadat přibližně o hodinu dříve. Rána tak budou světlejší, zatímco odpolední světlo skončí dříve; samotná délka dne se posunutím ručiček nezmění. Telefony, počítače a většina chytrých hodinek upraví čas automaticky. U ručičkových hodin nebo některých hodin v autě a domácích spotřebičích může být potřeba ruční zásah. Kdo si chce zkontrolovat správný čas, musí v neděli 25. října po návratu hodin počítat s tím, že úsek mezi 2:00 a 3:00 proběhne ještě jednou.
Blížící se posun znovu otevírá otázku, zda by bylo vhodnější ponechat po celý rok letní, nebo standardní čas. Kanadští vědci při hodnocení této volby zkoumali biologické rytmy, spánek, náladu, vzdělávání i ekonomické dopady. Z hlediska celkového zdraví jejich analýza upřednostňuje standardní čas, který se v Česku používá v zimě. Důležitou roli přisuzují rannímu světlu a tomu, jak se čas vstávání sladí se začátkem školy či práce. Jde o hodnocení možných důsledků trvalé volby času, nikoli o rozhodnutí měnit říjnový termín.
Pozdější zimní východ slunce při celoročním letním čase by podle autorů analýzy mohl zvětšit rozdíl mezi biologickými hodinami a rozvrhem pracovního dne. Tento nesoulad označují jako sociální jet lag a spojují jej mimo jiné s problémy se spánkem. Spoluautor Ralph Mistlberger nevylučuje trvalé zachování letního času, upozorňuje však na možnost pozdějšího začátku školní docházky a práce. Zmiňuje také jasnější osvětlení interiérů během rána. Pro Česko analýza žádnou změnu nezavádí; popisuje, co by bylo třeba zvažovat při volbě celoročního režimu.
Evropská komise navrhla ukončit sezonní střídání času v roce 2018, společné rozhodnutí o jeho zrušení však dosud nepadlo. Polské předpisy vypisují termíny změn jen do roku 2026, což samo o sobě neznamená, že letošní říjen bude posledním posunem hodin. Podle sobotní polské zprávy se v únoru 2026 začalo zpracovávat posouzení možných důsledků ukončení střídání; dokončení je plánováno na konec roku. Při zachování současných pravidel připadne další přechod na letní čas na neděli 28. března 2027. Hodiny se tehdy v Česku posunou ve 2:00 na 3:00.
