Česko se Slovenskem podepsalo novou smlouvu o policejní spolupráci

Česko se Slovenskem podepsalo novou smlouvu o policejní spolupráci

Zdroj obrázku: Ilustrační foto – GPT Image

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v pátek v Bratislavě podepsal se slovenským kolegou Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas) novou smlouvu o policejní spolupráci. Metnar zmínil urychlení výměny informací a prohloubení vzájemné spolupráce a dodal: „Jsem rád, že naše bezpečnostní složky budou mít v ruce nástroj, který jim umožní, aby mohly lépe reagovat.“ Oba ministři uvedli, že mají společný postoj k nelegální migraci.

Podle ČTK nová smlouva po dokončení ratifikace nahradí několik dosavadních bilaterálních dohod. Dokument upravuje společný postup obou států při předcházení a odhalování trestných činů a některých přestupků, při zjišťování pachatelů i při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, pokud tato spolupráce není zajištěna jinými mezinárodními smlouvami nebo právem EU. Dohoda také umožní zaměstnancům příslušných institucí obou zemí překročit společnou státní hranici a v pásmu do deseti kilometrů od ní provádět opatření k odvrácení nebezpečí ohrožení života nebo zdraví.

Šutaj Eštok ocenil dosavadní úroveň spolupráce mezi policejními sbory a hasiči obou států, poznamenal ale, že vztahy mezi Českem a Slovenskem podle něj nebyly ideální za předchozí české vlády Petra Fialy (ODS). Fialův kabinet předloni přerušil mezivládní konzultace se Slovenskem a zdůvodnil to rozdílnými pohledy na klíčová zahraniční témata. Nový český premiér Andrej Babiš (ANO) se při lednové návštěvě Bratislavy dohodl se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) na obnovení společných jednání vlád obou zemí.

Slovenský ministr vnitra rovněž oznámil, že se s Metnarem dohodli na zorganizování dalšího česko‑slovenského cvičení na společných hranicích v souvislosti s nelegální migrací. Šutaj Eštok uvedl, že vláda Andreje Babiše i vláda Roberta Fica měly vždy jasný odmítavý postoj k nelegální migraci a že oba státy sdílejí názor na odmítnutí migračního paktu.

Jako důležitou označil přípravu na možná bezpečnostní rizika v případě skončení války na Ukrajině; poukázal přitom na zkušenost z vývoje po válce na Balkáně, odkud byly podle jeho slov do Evropy nelegálně distribuovány například zbraně a munice.