Lucie Charvátová rozjela stíhací závod velmi agresivně a hned v prvním kole stáhla deseti vteřinový náskok. Rychlé tempo potvrdila i na první střelnici, kde vybílila všech pět terčů a odjížděla desátá ve skupince, s handicapem necelé půlminuty na třetí Mariu Wiererovou.
Běžecký výkon ji dál posouval dopředu a znovu se prosadil i na druhé střelbě v poloze vleže, kde se Charvátová opět nezmýlila. Po průjezdu střelnicí v polovině závodu figurovala na šestém místě, takže postupně získávala pozice.
Při nájezdu na první stojku se pohybovala ve skupině kolem čtvrtého místa a ztratila přibližně deset vteřin na medailové pozice. V průběhu závodu tak kombinovala rychlý běh se dvěma bezchybnými položkami vleže, což ji pomohlo výrazně se tlačit směrem nahoru v pořadí.
Charvátová o svém postavení i motivaci mluvila stručně: „Fanoušci z gauče se ptají, proč ještě dělám biatlon,“ řekla. Tato poznámka doplňuje obraz závodu, v němž její forma byla zřejmá především v běžecké části i v dovednosti u střelnice v poloze vleže.
Vývoj závodu ukázal, že běh a přesná střelba vleže jsou v jejím podání silné složky. V polovině závodu byla v bezprostředním kontaktu se špičkou a do první části stojek přijížděla ve skupině bojující o přední příčky. Všem těmto momentům dominovala především její zrychlující běžecká fáze a stabilita v poloze vleže.
Výsledek stíhačky tak odrážel kombinaci čistých položek vleže a aktivního běžeckého tempa, které Charvátové umožnilo ztrátu na vedoucí pozice výrazně zmenšit a udržet se v kontaktu se skupinou favoritek.
