V listopadu 2026 přitahují pozornost Leonidy, jejichž pravidelné maximum astronomové očekávají v noci ze 17. na 18. listopadu. Nejde o déšť kamenů padajících až na zem, ale o světelné stopy drobných částic, které zanikají vysoko v atmosféře. Meteorický roj vzniká, když Země při oběhu kolem Slunce prolétá oblastí, v níž se takových částic nahromadilo více. Podobné roje se proto vracejí zhruba ve stejném období každého roku. Leonidy jsou pojmenované podle souhvězdí Lva, odkud se jejich dráhy zdánlivě rozbíhají.
Čerstvý přehled českého serveru Astro.cz vysvětluje, že zdrojem Leonid je periodická kometa 55P/Tempel-Tuttle. Když se kometa přibližuje ke Slunci, uvolňuje plyn a pevné částice, které zůstávají podél její dráhy. Země každoročně prochází částí tohoto proudu a některé jeho částice vstupují do zemské atmosféry. Třením o vzduch se zahřejí a zazáří, takže je ze zemského povrchu pozorujeme jako meteory. Samotné drobné částice se při průletu obvykle vypaří a na zem nedopadnou.
Proč Leonidy někdy přinesou meteorickou bouři
Kometa 55P/Tempel-Tuttle oběhne Slunce přibližně jednou za 33 let. Neznamená to však, že by se ve stejném rytmu opakovala i meteorická bouře. Prachové částice se po jednotlivých návratech komety šíří do samostatných vláken a jejich hustota není všude stejná. Gravitace planet navíc postupně mění polohu těchto částic. K mimořádnému nárůstu aktivity dojde jen tehdy, když Země narazí na hustší vlákno, což nelze odvodit pouze z data návratu komety.
Leonidy prosluly výraznými návraty, mezi nimiž patří k nejznámějším roky 1833 a 1966. V listopadu 1966 dosahovaly odhady zenitové hodinové frekvence až přibližně 80 tisíc meteorů za hodinu. Takové číslo popisuje mimořádné podmínky během bouře, nikoli obvyklou aktivitu roje. Výrazné návraty nastaly také v letech 1999, 2001 a 2002. V roce 2026 si astronomové připomínají šedesát let od události z roku 1966, ta však není předpovědí podobné podívané letos.
Pro letošní návrat se meteorická bouře nepředpovídá a běžná aktivita je podstatně skromnější než historická maxima. Leonidy jsou přesto pozoruhodné svou rychlostí: do zemské atmosféry vstupují přibližně 71 kilometry za sekundu. Proto na obloze obvykle zanechají krátký, svižný světelný přelet. Jasnější meteory mohou být nápadnější a po některých zůstává světelná stopa, která nezmizí zároveň s meteorem. Její vzhled se může ještě chvíli měnit, i když samotný úkaz už skončil.
Kdy a jak Leonidy pozorovat
Mezinárodní meteorická organizace uvádí aktivitu Leonid v období od 6. do 30. listopadu. Pravidelné maximum v roce 2026 očekává 18. listopadu v 0.45 pražského času, jiný model ale počítá s vrcholem už 17. listopadu v 17.00. Jde o výpočty aktivity, nikoli o záruku, že právě v danou minutu bude vidět nejvíce meteorů. Proto dává smysl sledovat oblohu během více hodin a případně i v okolních nocích. Leonidy se navíc mohou objevit také mimo okamžik maxima.
Číslo kolem 15 meteorů za hodinu, které se uvádí jako zenitová hodinová frekvence, neznamená, že každý člověk uvidí čtvrthodinu co čtyři meteory. Jde o standardizovaný odhad pro ideální podmínky, včetně tmavé oblohy a radiantu přímo nad hlavou. V praxi výsledek snižují světla měst, oblačnost, překážky ve výhledu i nižší poloha souhvězdí Lva. Z měst proto může být pozorovaných Leonid jen několik za hodinu. K zaznamenaným meteorům se navíc mohou přidat také náhodné, tedy nesouvisející s tímto rojem.
Radiant Leonid, tedy místo, odkud jejich dráhy zdánlivě vycházejí, leží v souhvězdí Lva a během noci stoupá výš nad obzor. Pro pozorování noci ze 17. na 18. listopadu proto Astro.cz doporučuje zejména dobu přibližně od druhé hodiny ranní do svítání. Měsíc 17. listopadu zapadá kolem 23.23, takže později už jeho světlo nebude rušit sledování slabších meteorů. To ale neznamená, že jsou Leonidy viditelné jen v jednom úzkém časovém okně. Rozhodovat bude také jasná obloha a volný výhled.
K pozorování není potřeba dalekohled, protože meteory se objevují po celé obloze a jejich rychlé přeletění je vhodnější sledovat očima. Není nutné upírat pohled přímo k radiantu; dál od něj mohou mít světelné dráhy zdánlivě větší délku. Po příchodu na tmavé místo je dobré dopřát očím zhruba 20 až 30 minut, aby si zvykly na tmu. Pohodlné ležení pomůže sledovat větší část oblohy bez častého přerušování. Při listopadovém pozorování je také potřeba počítat s chladem a obléct se tak, aby bylo možné zůstat venku déle.
Kometa 55P/Tempel-Tuttle prošla přísluním naposledy v roce 1998 a její další návrat se očekává v roce 2031. Ani tehdy samotný návrat komety automaticky nezaručuje meteorickou bouři, protože záleží na tom, jaké části starších prachových vláken Země potká. Mezinárodní meteorická organizace uvádí, že hustá mračna úlomků se podle současného výhledu Zemi nemají znovu přiblížit až do roku 2099. To neznamená, že v mezidobí Leonidy zmizí: jejich běžná listopadová aktivita se vrací každoročně.