Vláda v demisi formálně neztrácí své pravomoci — právně může vykonávat veškeré kompetence. V praxi však platí nepsané pravidlo, že kabinet na odchodu by se měl zdržet zásadních strategických či politicky a ekonomicky citlivých rozhodnutí. Základním úkolem vlády, která podala demisi, je udržet úřady v chodu a zajistit hladký přechod.
Nový předseda vlády má v podstatě jednu klíčovou pravomoc: navrhovat členy kabinetu, přičemž prezident může s těmito návrhy souhlasit nebo je vetovat, což může vyvolat jednání mezi prezidentem a premiérem. Ostatní kompetence zůstávají u dosavadního předsedy a jeho vlády; jak daleko se bude nový pověřenec odchylovat od tohoto pravidla, záleží především na politické praxi a konkrétních dohodách stran.
Prezidentská kancelář později oznámila, že prezident Petr Pavel bude jmenovat vládu v navrhovaném složení v pondělí 15. prosince v 9:00 (Pražského času).
Nepsaná omezení vyplývají mimo jiné z nejistoty, jak dlouho bude vláda v demisi působit. Nemůžete předem odhadnout, zda během této doby nebude třeba vyhlásit nouzový stav kvůli povodním, pandemii nebo jiným nečekaným událostem, které by vyžadovaly plné pravomoci vlády. Z tohoto důvodu právní rámec kompetence vlády v demisi rozsáhle neomezuje, přičemž politická zdrženlivost zůstává preferovaným přístupem.
Příklady z nedávné historie ukazují různorodé praxe: vztah předsedy v demisi a předsedy jmenovaného nově se u Mirka Topolánka rozvinul během několika měsíců, zatímco u Andreje Babiše byla vláda ve stavu demise relativně dlouho. Tradice také diktuje, že „číslo dvě“ premiéra získává k dispozici Hrzánský palác — budovu mezi Pohořelcem a Hradčanským náměstím, kde dříve úřadoval prezident Pavel před přesunem na Hrad. Andrej Babiš uvedl, že nabídku sídlení v Hrzánském paláci nevyužije a plánuje úřadovat ve sněmovně.
