Co znamená vichřice a jak se liší od silného větru?
Ilustrace vytvořená pomocí AI
Lifestyle Autor: Redakce · 3 min čtení · Zdroj: novinky.cz

Co znamená vichřice a jak se liší od silného větru?

Evropu od pondělí 16. listopadu 2026 ovlivňuje zesílené západní proudění a v Česku se na úterý a středu očekávají nárazy větru mezi 55 a 70 kilometry v hodině. Slovo vichřice ale neznamená každý silnější poryv, který člověk pocítí venku. Jde o pojmenování konkrétní síly větru v Beaufortově stupnici. Pro správné pochopení předpovědi je proto důležité rozlišit dlouhodobější rychlost větru od krátkodobého nárazu. Obě hodnoty se mohou výrazně lišit.

Český hydrometeorologický ústav řadí vichřici na devátý stupeň Beaufortovy stupnice, tedy k rychlosti 20,8 až 24,4 metru za sekundu. Po přepočtu jde přibližně o 75 až 88 kilometrů v hodině. Nižší osmý stupeň se nazývá bouřlivý vítr a odpovídá rychlosti 62 až 74 kilometrů v hodině. Nad vichřicí následuje silná vichřice, mohutná vichřice a orkán. Tato stupnice používá také nižší stupně pro slabší proudění.

Číslo v předpovědi nemusí označovat stejný typ měření jako rychlost přiřazená k Beaufortovu stupni. ČHMÚ vysvětluje, že rychlost větru se obvykle průměruje za deset minut, zatímco náraz je krátkodobé zesílení. Za náraz se považuje zvýšení nejméně o pět metrů za sekundu proti průměrné rychlosti, které trvá alespoň jednu, nejvýše dvacet sekund. Předpovídaný náraz 70 kilometrů v hodině proto sám o sobě neznamená, že vítr trvale dosahuje hranice vichřice.

V aktuální situaci je podle meteorologického portálu Severe Weather Europe příčinou bouřlivého počasí zesílené západní proudění a rychlejší tryskové proudění ve vyšších vrstvách atmosféry. To podporuje vznik a rychlé prohlubování tlakových níží nad Atlantikem, které postupují směrem k Evropě. S nimi přicházejí fronty a další tlakové útvary, jež mohou zesílit vítr. Nad kontinentem se navíc mohou tvořit menší sekundární níže. Ty podle předpovědi mohou místy zvyšovat intenzitu větru i ve vnitrozemí.

Pro české území se v podkladech k aktuální předpovědi uvádějí nárazy 55 až 70 kilometrů v hodině, tedy přibližně 15 až 19 metrů za sekundu. To je méně než spodní hranice devátého stupně Beaufortovy stupnice, pokud čísla porovnáváme jako rychlosti větru. Podklady zároveň upozorňují, že modely naznačují i vyšší hodnoty, zejména v horských příhraničních oblastech a na západě republiky. Rozdíl mezi předpovědí a skutečným místním měřením proto může být důležitý.

Vítr se neměří těsně u země, kde ho ovlivňují budovy, stromy a další překážky. ČHMÚ uvádí, že rychlost přízemního větru se standardně sleduje přibližně deset metrů nad povrchem. Místní terén přitom ovlivňuje, jak se proudění v konkrétním místě projeví, takže údaj z jedné stanice nemusí přesně popsat podmínky v sousední obci. Předpověď pro širší oblast je proto třeba chápat jako očekávaný vývoj, ne jako shodnou hodnotu pro každou ulici.

Během týdne mají podle aktuálních předpovědí přes Evropu přecházet další frontální systémy a větrné epizody se mohou opakovat. Pro Česko je vedle síly větru podstatné také to, kdy a kde dorazí jednotlivé fronty; očekává se rovněž více srážek. ČHMÚ vydává výstražné informace v rámci svého Systému integrované výstražné služby, který se vztahuje na nebezpečné meteorologické a hydrologické jevy. Při sledování zpráv je užitečné všímat si, zda předpověď uvádí průměrnou rychlost, nárazy, nebo výstrahu pro konkrétní oblast.