V roce 1994 na pódiu Roseland Ballroom spojili síly Bob Dylan, Bruce Springsteen a Neil Young pro výkon písně Highway 61 Revisited. Tato společná interpretace, stejně jako další momenty z večera, si vysloužily pochvaly od fanoušků; jeden z nich výsledek označil jako „fucking badass“ a jiní chválili, jak se Springsteen, Young a zbytek kapely rychle přizpůsobili Dylanovu vedení.
Koncertní set zahrnoval šestnáct skladeb, mezi nimi některé z Dylanových nejznámějších písní. Večer obsahoval například Boots of Spanish Leather a Maggie’s Farm; Springsteen a Young se k Dylanovi připojili také při provedení Rainy Day Women #12 & 35 a následně právě Highway 61 Revisited. Dylan od roku 1994 často uváděl na své pódiové šňůře hosty, a krátce po tomto vystoupení se objevil například Patti Smith. Elvis Costello se ke Dylanovi přidal později, v roce 1999, při provedení I Shall Be Released.
Neil Young svou obdivnou úctu vůči Dylanovi formálně vyjádřil v rozhovoru pro Time Magazine, kde jej označil za „the master“ a zdůraznil, že Dylanova poetika písní a věrnost vlastní cestě ho silně ovlivnila: „He’s the master. If I’d like to be anyone, it’s him… The guy has written some of the greatest poetry and put it to music…“
Spolupráce Younga a Dylana nejsou ojedinělé; oba hudebníci se na pódiu potkali mnohokrát, včetně společného vystoupení za doprovodu The Band na Kezar Stadium. Ta setkání byla přijata příznivě jak diváky, tak kritickými hlasy, které ocenily jejich vzájemné prolínání a historický přesah výkonu.
Níže je kompletní playlist z rosellandského večera:
- Jokerman
- If You See Her, Say Hello
- All Along the Watchtower
- Simple Twist of Fate
- Tangled Up in Blue
- Positively 4th Street
- Mama, You Been on My Mind
- The Lonesome Death of Hattie Carroll
- Boots of Spanish Leather
- God Knows
- Joey
- Maggie’s Farm
- Most Likely You Go Your Way and I’ll Go Mine
- My Back Pages
- Rainy Day Women #12 & 35 (s Bruce Springsteen a Neilem Youngem)
- Highway 61 Revisited (s Bruce Springsteen a Neilem Youngem)
