Evropa v srpnu 2026 zažívá jednu z nejteplejších a nejsušších letních sezón v historii, což vedlo k rozsáhlým požárům a vlnám veder napříč kontinentem. V Belgii, konkrétně v oblasti Vysokých močálů poblíž německé hranice, vypukl rozsáhlý požár, který zničil přibližně 30 čtverečních kilometrů lesa. I přes noční déšť a ochlazení se požár stále nedaří zcela kontrolovat. V boji proti plamenům nasadilo asi 500 hasičů, podporovaných leteckými prostředky z dalších evropských zemí. Belgický král Filip navštívil postiženou oblast, aby podpořil záchranné složky, a evakuace obyvatel zůstávají v platnosti.
V Řecku na ostrově Salamina vypukl smrtící požár, který si vyžádal dvě oběti a vedl k vyšetřování. Další požár v blízkosti hlavního letiště v Aténách byl rychle uhašen. Řecké úřady letos provedly více než 300 zatčení v souvislosti s požáry, včetně obvinění z žhářství. V sousední Francii, která zažívá nejsušší rok v historii, byly zničeny lesní požáry v regionu Landes a poblíž Bordeaux, což vedlo k evakuaci stovek lidí a dočasnému uzavření jaderných reaktorů kvůli extrémním podmínkám a výskytu medúz. V Německu byla evakuována vesnice Gey v důsledku požáru v Hürtgenském lese, který se nebezpečně přiblížil k obci. V Chorvatsku v regionu Omiš způsobil rychle se šířící požár jednu smrt a 14 hospitalizovaných. Albánie i nadále bojuje s četnými požáry, přičemž v oblasti národního parku Lura byla zahájena právní akce kvůli klíčovému požáru. V Belgii a Nizozemsku se očekávají rekordní teploty a zhoršující se sucho, což podtrhuje rozsah klimatické krize napříč kontinentem.
V souvislosti s těmito událostmi se v Evropě diskutuje o rostoucí frekvenci a intenzitě vln veder. V květnu až červenci 2026 zaznamenala Francie nejvyšší teplotní anomálii na světě, kdy teploty byly o 2,8°C vyšší než průměr mezi lety 1991 a 2020. Tento extrémní teplý trend vedl k rozsáhlým lesním požárům, kolapsu zemědělství a stresu na jaderné infrastruktuře. Vědci spojují zvýšenou frekvenci vln veder s globálním oteplováním a změnami v atmosférické cirkulaci. Klimatoložka Valérie Masson-Delmotte uvedla, že příprava na rok 2050 s aktuálními emisními trajektoriemi neznamená spoléhat se na neobvyklé události, které dnes zažíváme, a předpokládat, že se stanou běžnými v budoucnu. Je nutné předvídat vzácné události, které nastanou a budou mnohem závažnější.
Tyto události zdůrazňují naléhavou potřebu přizpůsobení se extrémním povětrnostním podmínkám vyvolaným klimatickými změnami a vyžadují koordinovanou reakci na evropské úrovni.
