Americké ambice vůči Grónsku opět vyvolaly ostré reakce v Evropě. Poradce Bílého domu Stephen Miller prohlásil, že „nikdo nebude vojensky bojovat s USA o budoucnost Grónska“, a prezident Donald Trump se znovu nechal slyšet, že by rád ostrov vlastnily Spojené státy. Tyto výroky rozvířily debatu o suverenitě a bezpečnosti v arktickém regionu.
Podle stanice BBC někteří evropští činitelé tuto myšlenku dříve jen přehlíželi nebo ji brali s nadsázkou, ale nyní se postoj změnil a vyvolává obavy mezi politiky i odborníky.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že jakýkoli úder by znamenal konec Severoatlantické aliance — šlo by o ozbrojený konflikt mezi členy NATO. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen vyzval k tomu, aby se USA „vzdaly fantazií o anexi“ a označil rétoriku za „zcela a naprosto nepřijatelnou“: „Už toho bylo dost.“ Kromě Dánska se k postoji přidali i britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz; podobně postupovali i lídři Itálie, Polska a Španělska.
Bílý dům krátce poté uvedl, že zvažuje „řadu možností“ včetně koupě ostrova, a že rozhodnutí jsou v jeho gesci. Otázka, jak by na případnou americkou akci reagovala Evropská unie a NATO, zůstává otevřená; společné prohlášení všech 27 států a Velké Británie podle některých odborníků posílilo by signál vůči Washingtonu, přičemž dosavadní společné prohlášení vydalo jen šest evropských spojenců Dánska.
Diplomatické napětí se promítá i do české politiky. Premiér Andrej Babiš zdůraznil, že důležitější než prohlášení je dialog, prezident Petr Pavel považuje za správné, aby se Česko k prohlášení připojilo, a ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že existuje prostor řešit záležitost jednáním mezi Dánskem a USA.
Odborníci upozorňují na praktická opatření: Evropě i Dánsku jde o zvýšení přítomnosti a obranných kapacit na ostrově. Dánsko slíbil investovat čtyři miliardy dolarů do obrany Grónska — na lodě, drony a letadla — a diskutuje se o dalších cvičeních, integraci do evropsního bezpečnostního plánování a posílení infrastruktury v arktické oblasti. Průzkum z loňského ledna ukázal, že přibližně 56 % Grónanů si přeje nezávislost a asi 6 % by preferovalo připojení ke Spojeným státům.
