Od vyhlášení výsledků voleb uplynuly dva měsíce a vyjednávání o nové vládě míří do závěru. Andrej Babiš zřejmě usiluje o to, aby měla situace „čistý stůl“ ještě před Vánoci a aby mohl odjet reprezentovat Česko na Evropské radě 18. a 19. prosince — tam může vystoupit jen jako jmenovaný premiér. Prezident Petr Pavel podle svých podmínek požaduje, aby otázka střetu zájmů byla vyřešena do jednoho týdne po veřejném vyjasnění.
Po jedné z povolebních schůzek Hrad ukázal právní dokument Ústavního soudu, který v zásadě nabízí dvě přímé cesty: prodat Agrofert, nebo do vlády nenastupovat. Ani jedno z krajních řešení se však zdá být preferované, a tak roste pozornost k alternativám, které by zákon mohly formálně naplnit a zároveň zachovat nějaké vazby zakladatele k byznysu.
Nejčastěji zmiňovanou variantou je zaslepený svěřenský fond — tzv. blind trust. Princip by spočíval v tom, že správce fondu má plnou autonomii a zakladatel k majetku nemá přístup; správce by teoreticky mohl aktivitu měnit i směrem k jiným aktivům. Fond lze podle některých popisů zřídit tak, že z něj Agrofert nebude možné zpětně vyjmout, a jde tudíž o řešení, které by při správném nastavení mohlo vyhovět zákonu o střetu zájmů.
Ústavní soud ve svém nálezu z února 2020 zmiňuje jako inspiraci zahraniční úpravy, konkrétně Québec, kde zákonodárství umožňuje vložení aktiv do svěřenského fondu za zvláštních podmínek. Text poukazuje na požadavek nezávislého správce a pravidelné kontroly ze strany nezávislého úřadu, aby bylo zajištěno, že funkcionář nemá k aktivům přístup.
Nález vznikl v reakci na stížnost tehdejšího prezidenta Miloše Zemana vůči upravenému zákonu o střetu zájmů; Ústavní soud odmítl paragrafy rušit a zdůraznil, že veřejný funkcionář je „služebníkem“ občanů a je třeba předcházet situacím, kdy by mohl zneužít svou pozici. Vedle praktických právních možností je tu i otázka veřejného vnímání — i zaslepený fond může zanechat „zlé zdání“, že pouta s podnikáním zůstala oslabená, nikoli přetrhaná.
