Inflace ve Spojeném království v srpnu vzrostla na 3,1 procenta z červencových 2,9 procenta. Spotřebitelské ceny se tak dostaly na nejvyšší úroveň za posledních pět měsíců. Hlavní podíl na růstu měly vyšší ceny pohonných hmot a letenek. Vývoj zvyšuje tlak na Bank of England, která se snaží udržet inflaci poblíž svého dvouprocentního cíle. Údaje zveřejnil britský statistický úřad ve středu 16. září 2026. Pro domácnosti to znamená další zdražování části běžných výdajů.
Podle agentury AP přispěly k růstu cen především dopady války s Íránem, které se promítly do cen paliv. Dražší ropa a plyn zároveň zvyšují náklady v dalších částech ekonomiky. Bank of England bude o nastavení úrokových sazeb rozhodovat ve čtvrtek 17. září. Většina devítičlenného měnového výboru podle dostupných očekávání zatím směřuje k ponechání hlavní sazby na 3,75 procenta. Centrální banka chce nejprve sledovat, zda se vyšší ceny začnou výrazněji promítat také do mezd.
Růst inflace je vzdálený od cíle, který Bank of England stanovila na dvě procenta. Přesto se neočekává, že by banka kvůli srpnovému údaji okamžitě zvýšila sazby. Britský trh práce totiž vykazuje známky ochlazování, což může omezovat tlak zaměstnanců na růst mezd. Nižší mzdové požadavky by mohly zmírnit riziko dalšího dlouhodobého zdražování. Rozhodnutí centrální banky proto nebude záviset pouze na samotném srpnovém čísle, ale také na vývoji zaměstnanosti a příjmů.
Ekonom Suren Thiru z profesní organizace ICAEW uvedl, že srpnové zvýšení inflace pravděpodobně nevyvolá okamžitou změnu sazeb. Současně ale podle něj může vést k přísnějšímu tónu centrální banky. Banka by tím mohla ponechat otevřenou možnost dalšího zvýšení sazeb ještě během letošního roku. Pro spotřebitele by tak zůstaly dražší hypotéky, úvěry i další půjčky. Vyšší sazby zároveň komplikují plánování domácnostem, které už nyní čelí růstu cen energií a dopravy.
Britské úrokové sazby se v minulosti postupně snižovaly z patnáctiletého maxima 5,25 procenta. Obrat nastal po útocích Spojených států a Izraele na Írán koncem února 2026. Následná válka přinesla prudký růst cen ropy a plynu. Důležitou roli sehrálo také omezení provozu v Hormuzském průlivu, který je významnou trasou pro přepravu energetických surovin. Vyšší náklady na paliva se následně promítly do dopravy, služeb i cen zboží.
Vyšší úrokové sazby nejsou problémem pouze pro domácnosti a firmy. Britská vláda musí zároveň počítat s tím, že obsluha státního dluhu zabírá stále větší část veřejných výdajů. Každé další zvýšení sazeb by mohlo náklady na financování dluhu dál zvýšit. Premiér Andy Burnham přesto uvedl, že britská ekonomika podle něj vykazuje odolnost napříč jednotlivými oblastmi. Vláda chce při přípravě říjnového rozpočtového prohlášení postupovat opatrně a nezvyšovat rizika pro životní úroveň.
Další vývoj bude záviset na čtvrtečním rozhodnutí Bank of England a na nových údajích o britském trhu práce. Centrální banka bude sledovat, zda se růst cen paliv a letenek přenáší také do dalších kategorií. Důležité bude rovněž to, jestli se ochlazování pracovního trhu projeví v pomalejším růstu mezd. Pokud zůstanou inflační tlaky silné, může se později znovu otevřít otázka vyšších sazeb. Britské domácnosti tak budou dál sledovat především ceny energií, dopravy, úvěrů a běžných nákupů.
