Bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka, nově zvolený senátor za STAN, kritizoval přístup vlády k obraně jako nezodpovědný. Vadí mu, že kabinet odkládá růst obranných výdajů až na dobu po skončení svého mandátu. Podle Řehky tím vláda dává najevo, že bezpečnost země nepovažuje za prioritu. Za problém označil také slabou pozici ministra obrany Jaromíra Zůny, který ve vládě působí za SPD. Své výhrady spojil s plněním závazků vůči NATO i s připraveností Česka.
Řehka své postoje popsal v rozhovoru pro Novinky a upozornil také na možné důsledky pro postavení Česka mezi spojenci. Podle něj se země může stávat méně důvěryhodným partnerem, pokud nová vláda odmítne závazky přijaté předchozím kabinetem. Z diplomatických kruhů prý slyšel, že se s českými představiteli některé západní země baví méně než dříve. Uvedl také, že se pořádají jednání, na která česká strana nebyla pozvána. Takový vývoj podle něj může oslabit možnost Česka ovlivňovat společná rozhodnutí.
Řehka zmínil, že na poslední Bezpečnostní radě státu předložil základní východiska nové obranné koncepce a dvě varianty jejího financování. První počítala s tím, že Česko nebude na obranu vydávat více než dvě procenta hrubého domácího produktu. Podle Řehky by taková cesta znamenala neplnění závazků. Druhá varianta předpokládala jejich plnění, ale zároveň průběžný růst výdajů. Od vlády chtěl vědět, kterou možnost zvolí a jak má být koncepce dále dopracována.
Jednání o koncepci se podle Řehky posunulo jiným směrem, než očekával. Uvedl, že příslušný bod Bezpečnostní rady státu byl přerušen a nedostal k němu od vlády jasné stanovisko. Premiér se podle jeho vzpomínky ptal, proč potřebuje znát budoucí výši dostupných peněz. Řehka odpověděl, že bez finančního rámce nelze obrannou koncepci připravit. Vláda podle něj v dokumentu ponechala popis situace i závazků, současně však říká, že je během svého funkčního období plnit nebude.
Řehka při kritice zdůraznil, že podle zpravodajských služeb se zkracuje čas na vybudování funkčního odstrašení vůči Rusku. Uvedl, že Rusko podle jeho hodnocení zkouší reakce aktivitami, které zůstávají pod prahem otevřeného konfliktu. Za další okolnost označil změny v politice Spojených států vůči Evropě. Během posledních let v NATO podle něj opakovaně slyšel výzvy k rychlejšímu budování vojenských schopností a vyšším výdajům. Varoval, že neplnění závazků může podle něj přenášet riziko také na ostatní spojence.
Výhrady směřovaly také k přípravě obranné koncepce a k roli ministra Zůny. Řehka uvedl, že aktualizaci dokumentu armáda připravovala v návaznosti na nové požadavky NATO a původně se měla projednávat v listopadu. Podle jeho popisu se proces změnil poté, co premiér požadoval dřívější termín a ministr slíbil, že koncepci dodá. Řehka tvrdil, že Zůna do textu opakovaně zasahoval a osobně si zval plukovníka, který dokument připravoval. Výtky se týkaly také jednání o nákladech a požadavcích Aliance.
Řehka označil ministrovu politickou sílu za velmi omezenou a řekl, že Zůna čelí tlaku SPD i premiéra Andreje Babiše. Zároveň uvedl, že se v ministrových vyjádřeních podle něj obtížně orientuje, protože podle situace říká různé věci. Debata o obranné politice se odehrává také v době sporu o účast českých vojáků na cvičení v Polsku. Podle CNN Prima NEWS se ho účastní jedenáct evropských zemí a jeho scénář se týká případného dohledu na dodržování míru na Ukrajině po uzavření příměří. Tomio Okamura oznámil, že o neúčasti rozhodla vláda, Babiš ale řekl, že kabinet tuto věc neřešil.