V Val di Fiemme je zpátky — ovšem už ne na startovní čáře jako závodnice, ale v roli televizní expertky. Dvacet let po Turíně, kdy v cíli běžela k ní malá dcera Lucie, sleduje hry z jiného úhlu, přesto si atmosféru olympiády stále připouští. Práci komentátorky označuje za pohodlnější než tehdejší pozici závodnice, zároveň ale cítí, že olympiáda má stále obrovský ohlas u fanoušků.
Jako „TV expert“ přichází na stadion často dvě až tři hodiny před startem. Má přístup přímo na trať, potkává servismany i závodníky a snaží se nasát informace o trati, mazání a náladě týmů, zároveň ale dbá na to, aby nikoho před startem nerušila. Tyto poznatky si pak bere do vysílací kabiny a po závodě se vrací pro ohlasy.
Technologický posun v zázemí vnímá především ve velikosti a profesionalizaci — velké týmy dnes používají velké mazací kamiony, které fungují jako malé laboratoře, zatímco dřív měla menší zařízení. Zároveň říká, že princip zůstává stejný: pořád je to o lyžích, vosku a testování.
Nostalgie k Turínu se někdy projeví silně — zejména když ji lidé při besedách nebo promítání přivítají potleskem. Tyhle momenty ji dokážou dojít, i když jinak už emoce zvládá lépe než v dobách aktivní kariéry.
Mezi mladými závodníky si všímají Jiřího Tuže, který obsadil páté místo ve sprintech — podle Neumannové prokázal potenciál, olympijská trať pro něj byla náročná, ale projel ji se ctí. Ocenila i vystupování a přístup Metoděje Jílka po stříbru na pětce: z jeho reakce vyčítá nastavení „na zlato“, které považuje za hlavu šampiona.
Přestože má za sebou velkou kariéru, závodění ji stále láká — v létě vyhrála ženskou kategorii v náročném cyklistickém závodě L’Etape. Sama říká: jednou závodník, vždycky závodník. Při závodech se připravuje stejně pečlivě, ale mimo ně si dopřeje i kvalitní jídlo a víno. Do svých plánů na jihu Čech zve na srpnový ČEZ Lipno Sport Festival, který letos slaví 15. výročí a kombinuje sport, kulturu, koncerty a gastronomii pro celé rodiny.
