Kdo je Ewa Farna a proč zazpívala Modlitbu pro Martu
Ilustrace vytvořená pomocí AI
Kultura Autor: Redakce · 3 min čtení · Zdroje: ewafarna.com, edu.ceskatelevize.cz, ceskatelevize.cz

Kdo je Ewa Farna a proč zazpívala Modlitbu pro Martu

Ewa Farna 17. listopadu 2026 zazpívala Modlitbu pro Martu z balkonu Paláce Metro na pražské Národní třídě. Vystoupení začalo v symbolickém čase 17:11 a bylo součástí programu Korzo Národní. Píseň je spojena s Martou Kubišovou a s událostmi let 1968 i 1989, proto její význam přesahuje běžné koncertní vystoupení. Farnino jméno teď vyhledávají také lidé, kteří chtějí vědět, proč se právě tato skladba vrací do veřejného prostoru. Odpověď souvisí s jejím příběhem i s tím, jak se proměnila v připomínku svobody.

Oficiální web Ewy Farne potvrdil, že zpěvačka vystoupila na Korzu Národní a že její interpretaci sledovala také Marta Kubišová. Farna se narodila 12. srpna 1993 v Třinci a vyrůstala ve Vendryni na česko-polském pomezí. Je polské národnosti, má české občanství a hlásí se k místní polské menšině. Zpívá česky i polsky a patří k interpretkám, které mají kariéru na obou hudebních scénách. Její účast proto spojila současnou popovou zpěvačku s písní, jejíž význam se utvářel v několika odlišných historických chvílích.

Modlitba pro Martu původně nevznikla jako píseň k sametové revoluci. Česká televize uvádí, že skladba byla připravena pro televizní seriál Píseň pro Rudolfa III., v němž Marta Kubišová také hrála. Po okupaci Československa v srpnu 1968 získala píseň další význam a začala vyjadřovat odpor proti okupaci. Text napsal Petr Rada a hudbu složil Jindřich Brabec. Spojení skladby s konkrétní historickou situací způsobilo, že ji lidé vnímali jako veřejné poselství, ne pouze jako písničku ze seriálu.

Další důležitá kapitola přišla v listopadu 1989, kdy Kubišová zazpívala Modlitbu pro Martu z balkonu pražského Melantrichu před lidmi na Václavském náměstí. Píseň se tím propojila s návratem veřejné svobody po letech, kdy zpěvačka nesměla vystupovat. Její význam tedy nevychází jen z textu, ale také z toho, kdy a kde zazněla. Národní třída a balkon Paláce Metro připomínají jiný pražský prostor, spojený s událostmi 17. listopadu 1989. Každoroční návrat skladby na tomto místě vytváří most mezi původní interpretkou a dalšími zpěváky.

Farna není první zpěvačkou, která píseň na Národní třídě zazpívala. Novinky v přehledu letošních oslav připomněly, že v minulých letech se této role ujaly například Aneta Langerová, Berenika Kohoutová nebo Jan Cina. Vystoupení se tak každý rok mění podle interpreta, zatímco píseň a místo zůstávají rozpoznatelnými součástmi připomínky. Neznamená to, že by nová verze nahrazovala podání Kubišové nebo měnila historický původ skladby. Spíš ukazuje, že ji současní interpreti mohou přinést k publiku, které události roku 1968 ani 1989 nezažilo.

Farna začala nahrávat ještě jako dospívající zpěvačka. Její první album Měls mě vůbec rád vyšlo v roce 2006, kdy jí bylo třináct let, a stejnojmenný singl se dostal mezi poslouchané české písně. O rok později získala ocenění Objev roku v Českém slavíkovi a následně se stala nejmladší držitelkou Slavíka v kategorii Zpěvačka roku. Vedle českých desek vydávala také alba v polštině a vystupovala na polském trhu. Její oficiální životopis uvádí šest studiových alb v češtině a šest v polštině.

Pro návštěvníky je užitečné vědět, že Korzo Národní není pouze krátký koncertní program. Organizátoři na rok 2026 vypsali program od 10 do 20 hodin, zatímco venkovní výstavy měly být přístupné od 8 do 22 hodin. Samotná Národní třída bývá před Modlitbou pro Martu v 17:11 velmi zaplněná a průchod se zpomaluje. Pořadatelé proto doporučují lidem s malými dětmi nebo kočárky vyhnout se v tomto čase prostoru přímo pod Palácem Metro. Pro další ročník je třeba sledovat zveřejněný program, protože konkrétní účinkující se mohou měnit.