Dne 18. listopadu 2026 se v Bruselu konalo první fórum EU a středomořských zemí věnované míru a bezpečnosti. Kaja Kallasová se ho nezúčastnila a úvodní projev jejím jménem přednesla eurokomisařka Hadja Lahbibová. Kallasová je vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň místopředsedkyní Evropské komise. Její titul spojuje několik úkolů, které se týkají společné diplomacie členských států. Aby bylo jasné, proč její jméno zaznívá při mezinárodních jednáních, pomůže znát její dosavadní kariéru i pravomoci funkce.
Evropská služba pro vnější činnost popisuje vysokou představitelku jako osobu, která usměrňuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie a zastupuje její postoj navenek. Kallasová se narodila 18. června 1977 v Tallinnu, takže k datu 20. listopadu 2026 je jí 49 let. Vystudovala práva na Univerzitě v Tartu a v roce 1999 získala právnické vzdělání. Před vstupem do politiky pracovala jako advokátka a partnerka v advokátních kancelářích. Její profesní dráha tak začala v právu, nikoli v diplomacii.
Podle životopisu estonské vlády působila Kallasová v letech 1998 až 2011 jako advokátka a partnerka v kancelářích Tark & Co a Luiga Mody Hääl Borenius. Do Estonské reformní strany vstoupila v roce 2011 a od dubna 2018 jí předsedá. V letech 2011 až 2014 zasedala v estonském parlamentu Riigikogu, kde vedla hospodářský výbor. Následně se přesunula do Evropského parlamentu, jehož členkou byla v letech 2014 až 2018. V roce 2019 se vrátila do estonského parlamentu jako poslankyně.
Nejvyšší vládní funkci v Estonsku zastávala Kallasová od roku 2021 do roku 2024. Poté přešla na evropskou úroveň a od 1. prosince 2024 vykonává funkci vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise. Evropská rada ji jmenovala na pětileté období, přičemž jmenování vyžadovalo souhlas předsedkyně Komise a souhlas Evropského parlamentu s Komisí jako celkem. Tento postup ukazuje, že nejde o místo, které by obsazoval jeden národní parlament. Funkce je součástí vedení institucí celé Evropské unie.
Vysoká představitelka předsedá Radě Evropské unie pro zahraniční věci, v níž se scházejí ministři zahraničí členských států. Připravuje a vede její jednání a následně sleduje plnění přijatých rozhodnutí. Zároveň se podílí na utváření společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zastupuje Unii v příslušných mezinárodních otázkách. Evropská služba pro vnější činnost, diplomatická služba EU, jí při této práci pomáhá. Výsledná evropská pozice ale vzniká ve spolupráci členských států a institucí, nikoli pouze rozhodnutím Kallasové.
Bruselské středomořské fórum, které se konalo 18. listopadu, přiblížilo praktickou stránku této práce. Evropská služba pro vnější činnost uvedla, že se ho poprvé zúčastnili zástupci členských států EU, deseti partnerů z jižního Středomoří a odborných institucí. Setkání navázalo na Pakt pro Středomoří a zaměřilo se na společné bezpečnostní otázky. V úvodním projevu předneseném Lahbibovou jménem Kallasové zazněla témata námořní bezpečnosti a boje proti terorismu. Fóra tohoto typu slouží k výměně názorů a koordinaci, sama o sobě však nejsou náhradou za rozhodnutí členských států.
Pro českého čtenáře je podstatné rozlišovat mezi evropským zastupováním a pravomocí české vlády. Kallasová může koordinovat unijní diplomacii, vést jednání ministrů a tlumočit společný postoj, její úřad však není samostatnou vládou, která by řídila českou zahraniční politiku. Česko se na unijních jednáních účastní prostřednictvím svých zástupců a spolupodílí se na dohodách členských států. Její pětileté období začalo v prosinci 2024. Její další veřejné kroky proto souvisejí s prosazováním společného postoje EU a s jednáními, která k němu vedou.