Portrét Elisabeth Lederer od Gustava Klimta, vzniklý v letech 1914–1916, byl 18. listopadu v New Yorku prodán za 236,4 milionu dolarů. Dílo téměř dvoumetrové výšky zobrazuje tehdy dvacetiletou dědičku a stalo se tak nejdražším dílem moderního umění prodaným na aukci a zároveň nejdražším předmětem, který kdy prodala aukční síň Sotheby’s.
Podle webu BBC tato částka překonala dřívější rekord Klimtova obrazu Lady with a Fan z let 1917–18, který se v roce 2023 v Londýně prodal za 108 milionů dolarů, a rovněž předstihla portrét Marilyn Monroe od Andyho Warhola, jenž v roce 2022 na Christie’s dosáhl 195 milionů dolarů. Mezi historicky nejdražšími aukčními prodeji zůstává na prvním místě Salvator Mundi od Leonarda da Vinciho, prodaný v roce 2017 za 450,3 milionu dolarů.
Obraz se odklání od nápadné zlaté výzdoby Klimtovy „zlaté fáze“; jemněji využívá barev a rytmických tvarů. V oděvu modelky se objevují motivy, které odkazují na východoasijské dekory, například stylizovaní draci vycházející z vln, a zároveň drobné ovoidní a koncentrované kruhy, jež autoři textu spojují s tvary připomínajícími mikroskopické obrazy z oblasti anatomie a embryologie.
V textu se rovněž zmiňuje, že Klimt navštěvoval přednášky profesora Emila Zuckerkandla na vídeňské univerzitě, což mohlo ovlivnit jeho zájem o biologické formy. Motivy v portrétu tak podle autorů pracují na více rovinách: vedle ikonografických odkazů jsou zde i prvky připomínající fyziologické struktury.
Portrét byl v roce 1938 zkonfiskován nacistickými úřady po připojení Rakouska a na trh se vrátil až v raných osmdesátých letech, kdy jej získal soukromý sběratel Leonard A. Lauder. Elisabeth Lederer později čelila perzekuci kvůli židovskému původu; v pozdější době předložila falešné prohlášení, v němž tvrdila, že Klimt je jejím biologickým otcem, a jejímu tvrzení matka poskytla ověřenou písemnou podporu, čímž získala upravený právní status.
Byly zveřejněny fotografie.
