Kubánská vláda zavádí přísná úsporná opatření poté, co ostrov přišel o dodávky ropy a čelí energetickému deficitu. Veřejná správa má fungovat jen od pondělí do čtvrtka, autobusová, železniční a trajektová doprava budou výrazně omezeny a některé hotely přecházejí na snížený provoz nebo se uzavírají. Univerzita v Havaně oznámila, že dočasně pozastaví prezenční výuku na 30 dní, přičemž letiště mají zůstat v provozu.
Podle agentury DPA kubánští ministři ve státní televizi uvedli, že úsporná opatření reagují na přerušené dodávky ropy. Důvodem je podle nich tlak ze strany Spojených států: prezident Donald Trump prý po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států na počátku ledna zajistil, aby Venezuela přestala Kubu zásobovat ropou, která je pro ostrov zásadní.
V rámci nouzového plánu mohou být úředníci přeřazeni na jiné činnosti, aby pomohli zmírnit nedostatky v klíčových odvětvích. Omezení veřejné dopravy má snížit spotřebu paliva; výrazně budou omezeny autobusové a železniční spoje i trajekty. Turisté musejí podle oznámení převážně měnit ubytování kvůli uzavírání některých zařízení. Místopředseda vlády Óscar Pérez-Oliva označil situaci za důsledek „energetické blokády“ a popsal ji jako součást „agresivní eskalace“ vůči Kubě.
Bílý dům na události reagoval zdrženlivě (5. 2. 2026 22:12 SEČ). Kuba zároveň uvedla, že je ochotna jednat se Spojenými státy za rovných podmínek.
Současná krize se srovnává s hlubokým hospodářským propadem z počátku 90. let po rozpadu Sovětského svazu, kdy se hrubý domácí produkt propadl o více než třetinu a ropa se stala vzácnou. Tehdejší zotavení přišlo částečně díky ropě z Venezuely a příjmům z cestovního ruchu; podle odborníků je však nynější situace ještě vážnější než v 90. letech.
