Evropští lídři se chtějí při pátečním jednání v Bruselu obrátit na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s žádostí, aby zmírnil veřejnou kritiku Donalda Trumpa. Schůzka je plánovaná na 16. října a přichází po několika dnech rostoucího napětí mezi Kyjevem a Washingtonem. Evropské vlády se obávají, že ostré výroky ukrajinského prezidenta mohou vztahy se Spojenými státy dál zhoršit. Zelenskyj v posledních dnech kritizoval americké kroky vůči Rusku i omezení podpory, kterou Ukrajina využívá při obraně. Evropští představitelé zároveň chtějí zachovat pomoc Ukrajině a spolupráci s USA.
Podle Českých novin, které se odvolávají na Financial Times, popsali plánovaný postup tři činitelé obeznámení s přípravou bruselského jednání. Zástupci členských států chtějí se Zelenským mluvit vstřícně, ale zároveň důrazně. Jeden z oslovených představitelů připustil, že ukrajinský prezident může mít ve svém hodnocení pravdu, ne všechno však podle něj musí říkat veřejně. Evropské země totiž potřebují udržet vztahy s Washingtonem i ve chvíli, kdy nesouhlasí s jeho postupem vůči Kyjevu. Americká vojenská a zpravodajská pomoc zůstává důležitá také pro evropskou bezpečnost.
Bezprostředním důvodem roztržky je americká dohoda s Ruskem o vývozu nafty, kterou Zelenskyj ve středečním rozhovoru kritizoval. Ukrajinský prezident Trumpovi rovněž vytkl omezení americké zpravodajské podpory a jeho sympatie k autoritářským vůdcům a mimořádně bohatým lidem. Ve středu na otázku, zda se cítí být zrazen, odpověděl kladně. Trump v sobotu prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta, a v neděli oznámil okamžité energetické příměří. Zelenskyj následně uvedl, že Kyjev údery na ruskou energetickou infrastrukturu na tři dny pozastavil, Rusko však podle něj v útocích na ukrajinskou síť pokračovalo.
Spor se týká také ukrajinských útoků na ruské ropné rafinerie, jejichž zastavení Washington požaduje. Spojené státy podle zveřejněných informací Ukrajině pohrozily omezením sdílení zpravodajských informací, pokud v těchto úderech nepřestane. Zelenskyj uvedl, že by útoky na rafinerie znovu pozastavil výměnou za větší dodávky střel pro protivzdušný systém Patriot. Po pondělním ruském balistickém útoku na Kyjev si stěžoval, že Ukrajina od partnerů nedostala obvyklé včasné varování před odpaly raket. Ukrajinské letectvo sdělilo, že informace o odpalech nezaznamenalo a příčiny vyšetřuje.
Americký postup vyvolal reakce i mezi evropskými politiky. Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek řekl, že Evropa musí pro podporu Ukrajiny udělat vše, co je v jejích silách. Podle něj Ukrajina brání nejen své území, ale také evropské politické uspořádání. Irský premiér Micheál Martin naopak zdůraznil potřebu pokračovat v jednání se Spojenými státy. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že EU a USA mají na válku odlišné pohledy. Tlak by podle ní měl směřovat na Rusko jako agresora, nikoli na napadenou Ukrajinu.
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem se netýká pouze veřejných výroků obou prezidentů. Spojené státy už Ukrajině neposkytují finanční pomoc a dodávají jí zbraně, které platí Kyjev a jeho evropští spojenci. Americké zpravodajské informace přitom zůstávají pro Ukrajinu zásadní při obraně před ruskými útoky i při úderech na cíle v Rusku. Ukrajinský představitel Oleksandr Fedijenko v úterý uvedl, že část těchto informací země dostává také od Británie a Francie. Podle jeho vyjádření by obě země mohly Spojené státy v poskytování zpravodajských informací nahradit.
Na pátečním setkání v Bruselu tak evropští lídři budou řešit, jak podpořit Kyjev a současně nezhoršit jeho vztahy s Washingtonem. Jejich zamýšlená žádost o zmírnění veřejné kritiky přichází v době, kdy Zelenskyj podmiňuje další zastavení útoků na ruské rafinerie dodávkami střel Patriot. Ukrajinský prezident zároveň řekl, že Spojené státy pro jeho zemi zůstávají zásadním partnerem a že chce ve sporných otázkách najít cestu dál. V Bruselu se bude jednat i na pozadí americké dohody o vývozu ruské nafty. Postoj členských států k Zelenského výrokům má být součástí pátečního jednání s ukrajinským prezidentem.
