Ministr zahraničí Petr Macinka rozhodl, že se Česko nepřipojí k finské iniciativě, která má omezit vstup ruských občanů do celé Evropské unie. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen v uplynulém týdnu požádala Prahu a další členské státy o podporu návrhu zaměřeného na cesty, které nejsou nezbytné. Patří mezi ně turistické pobyty, pro něž by se podle návrhu neměla vydávat víza. Česko samo uplatňuje přísná omezení při vydávání víz Rusům, k finskému apelu se však nepřipojilo. Oslovené země měly své stanovisko zaslat do středy, česká podpora do té doby nepřišla.
Seznam Zprávy zjistily, že rozhodnutí ministra se lišilo od doporučení několika vysokých úředníků ministerstva zahraničí. Spor se týká rozdílu mezi českými pravidly a společným postupem celé Unie. Rusové, kterým vízum vydá jiná země schengenského prostoru, mohou do Česka přicestovat přes sousední státy. Evropská unie přitom ruským občanům stále vydává téměř půl milionu turistických víz ročně; mezi země s vysokým počtem vydaných víz patří Itálie a Španělsko. Finský návrh proto míří na pohyb po evropském prostoru, nejen na pravidla pro vstup do jedné země.
Valtonen v dopise upozornila na pokračující ruské útoky na Ukrajině i na hrozbu sabotáží a dalších hybridních operací v Evropské unii. Vízovou politiku označila za jednu z možností, jak zvýšit tlak na Rusko kvůli jeho válce. Podle interních stanovisek českého ministerstva byl obsah dopisu v souladu s dosavadními českými postoji. Připojení podpořil například ředitel odboru států západní Evropy Jan Buben a vedoucí kanceláře vrchního ředitele evropské sekce Čeněk Hajný. Pro podporu se vyslovil také zástupce stálého představitele Česka při EU Petr Svačina.
Macinka své rozhodnutí vysvětlil tím, že Česko většinu navrhovaných omezení již používá a finská iniciativa nezískala podporu dostatečného počtu dalších zemí. Podle ministra se proto celoevropské řešení nyní nerýsuje a Česko zůstává u vlastní úpravy. Připomněl také podobnou iniciativu, k níž se Česko připojilo 3. června společně s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem. Ani dřívější podpora podle něj k požadované změně v celé Unii nevedla. Úředníci doporučující podporu naopak upozorňovali, že český podpis by byl pro evropské partnery srozumitelný vzhledem k dosavadnímu postoji Prahy.
Otázka vstupu ruských občanů se řeší v době, kdy evropští diplomaté diskutují o riziku dalších ruských hybridních akcí. Německá vláda v září obvinila Rusko z hybridního útoku a oznámila odvetné kroky. Předcházelo tomu srpnové nalezení dronu s výbušninou poblíž ukrajinského letadla na letišti v Lipsku. Před hybridními útoky ze strany Ruska varoval na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně také ředitel české kontrarozvědky Michal Koudelka. Finská žádost tak přichází v době, kdy členské země vedle vydávání víz řeší i bezpečnostní rizika spojená s pohybem osob po Evropě.
Macinkovo rozhodnutí vyvolalo také politický spor v Česku. Bývalá senátorka Miroslava Němcová jej označila za proruského kolaboranta a obvinila ho z oslabování bezpečnosti Evropské unie i Česka. Ministr jí v pondělí po jednání vlády odpověděl osobní poznámkou o její schopnosti číst sovětskou dětskou povídku Čuk a Gek. Kritizoval rovněž reportéra Lukáše Valáška, který o českém postoji k finskému návrhu informoval. Premiér Andrej Babiš následně uvedl, že sám takto nemluví a že vláda chce komunikovat slušně.
Němcová na ministrova slova reagovala připomínkou jeho dřívějšího rozhovoru s mužem v kukle, který se vydával za anonymního publicistu. Macinkovy osobní útoky kritizovali také předseda ODS Martin Kupka a lidovec Marian Jurečka; Valášek uvedl, že bude ve své novinářské práci pokračovat. Samotný finský návrh však zůstává otevřenou diplomatickou otázkou. Valtonen vyzvala další členské státy, aby se připojily k dopisu Evropské komisi požadujícímu zákaz turistických víz pro Rusy po dobu ruské války proti Ukrajině. Česko se k tomuto apelu nepřipojilo a nadále uplatňuje svá národní omezení.
