V noci, když teploty na Ukrajině klesly pod −20 °C, podniklo Rusko rozsáhlý útok složený z přibližně 450 dronů a více než 60 raket včetně balistických. Údery zasáhly cíle v řadě regionů a vedly k rozsáhlým výpadkům dodávek energie a tepla.
Na síti X to uvedl Sybiha. V důsledku kombinovaného útoku musely do vzduchu vzlétnout alianční stíhačky, které hlídkovaly nad polským vzdušným prostorem. Nasazení zahrnovalo také letouny včasného varování, pozemní systémy protivzdušné obrany a radiolokační průzkum; polská operace byla podle oznamovaných údajů zahájena ve 03:50 pražského času a ukončena ve 07:15 pražského času.
Kyjev čelil masivním úderům a podle zpráv utrpělo zranění pět lidí; útoky mířily mimo jiné na mateřskou školu a na nebytové objekty. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko doplnil, že terče zahrnovaly také energetickou infrastrukturu — po jednom z úderů bylo bez dodávek tepla 1 170 výškových budov.
Charkov byl ostřelován několik hodin, což podle Ihora Terechova způsobilo rozsáhlé výpadky dodávek tepla. Útoky zasáhly i Sumskou, Dněpropetrovskou a Oděskou oblast; v Oděské oblasti zůstalo bez elektřiny přibližně 50 000 lidí a ve Vinnycké oblasti bylo postiženo zhruba 50 obydlených lokalit.
Šéf ukrajinské diplomacie upozornil, že Moskva se soustředí zejména na energetickou infrastrukturu a obytné domy v době extrémních mrazů. Sybiha kvůli tomu prohlásil, že Putin údajně využil poklesu teplot k pokračování útoků a označil ruské akce za teroristické; vyzval k posílení protivzdušné obrany a odolnosti energetiky Ukrajiny a k dalším krokům proti ruskému režimu.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu pokračovaly během ledna i v únoru; na začátku ledna bylo v Kyjevě bez elektřiny, tepla či vody přes milion lidí a zhruba 600 000 obyvatel město dočasně opustilo. Mezitím varoval estonský ministr, že po skončení války by Rusko mohlo podle něj nasadit do Evropy statisíce vojáků s cílem vyvolat chaos.
