Píseň, dnes známá jako Modlitba pro Martu, vznikla v pohnutých dnech po okupaci Československa v roce 1968. Původně nesla jednoduchý název Modlitba; autory jsou Jindřich Brabec a Petr Rada. Skladba byla napsána pro jeden z dílů televizního seriálu Píseň pro Rudolfa III. a vychází z textu Jana Amose Komenského z díla Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.
Podle webu Seznam.cz nahrával Brabec píseň krátce po začátku okupace. Cestu do nahrávacího studia mu zkomplikovala okolnost, že sovětští vojáci prostřelili kolo u jeho auta; text tak musel diktovat po telefonu. Nahrávku pak zpěvačka Marta Kubišová doprovodila a páska se písní podařilo pronést do rozhlasu.
Před úplným zákazem vysílání se prodalo zhruba 80 000 kopií téže písně. Vliv okolností kolem jejího vzniku a šíření měl za následek, že Marta Kubišová byla z české hudební scény vymazána na dvacet let.
Události 17. listopadu 1989 změnily běh dějin v Československu a v následujících dnech padl komunistický režim. V tom samém roce Marta Kubišová vystoupila z balkónu Melantrichu na Václavském náměstí, kde spolu s hymnou zazpívala i Modlitbu pro Martu. Stála při tom po boku Václava Havla.
Píseň tak přiřkla roli symbolu v dvou různých obdobích: jako výraz odporu proti okupaci v roce 1968 a později jako jedna z písní spojených se sametovou revolucí v roce 1989.
Připomínky k historii písně zahrnují detaily o jejím vzniku, nahrávání a šíření, stejně jako následné zákazové a kulturní důsledky pro Martu Kubišovou.
