Rusko očekává, že Arménie co nejdříve vyjasní, zda chce pokračovat v integraci s Evropskou unií, nebo zachovat členství v Eurasijské ekonomické unii. Uvedl to ruský velvyslanec v Jerevanu Sergej Kopyrkin v rozhovoru pro Arménské veřejné rádio. Zároveň zdůraznil, že rozhodnutí o zahraničněpolitickém směřování je suverénním právem Arménie. Moskva podle něj chce, aby se země rozhodla rychle. Kopyrkin také řekl, že Arménie zůstává pro Rusko důležitou zemí.
Agentura Interfax informovala 8. listopadu, že premiér Nikol Pašinjan neplánuje odchod Arménie z EAEU, ale jako realistický termín podání žádosti o členství v Evropské unii označil roky 2027 až 2028. Kopyrkinova slova tak přicházejí v době, kdy Jerevan současně mluví o evropském integračním procesu a pokračuje v členství v hospodářském bloku vedeném Ruskem. Ruský velvyslanec označil tyto dvě cesty za volbu, kterou bude třeba učinit. Současně řekl, že konečné rozhodnutí náleží Arménii a jejím obyvatelům.
Podle Kopyrkina se vztahy obou zemí mění kvůli novým krokům arménského vedení. Jerevan oznámil revizi své bezpečnostní architektury a zmrazil účast v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, kterou Rusko vede. Arménie zároveň usiluje o širší zahraničněpolitické a ekonomické vazby. V roce 2025 její parlament přijal zákon o zahájení procesu směřujícího ke vstupu do Evropské unie. Velvyslanec tyto změny popsal jako proměnu dosavadního rámce rusko-arménských vztahů.
Moskva podle ruského diplomata přistupuje k posunu s pochopením, považuje ho však za důvod k analýze a rozhovorům o podobě vzájemné spolupráce. Kopyrkin uvedl, že případné rozhodnutí o integračním směru ovlivní charakter i mechanismy vztahů mezi oběma zeměmi. Zmínil přitom také obchodní a ekonomickou oblast. Proces, v němž Arménie přehodnocuje své strategické priority, podle něj vyvolává potřebu hledat nové rovnováhy. Moskva zároveň deklaruje zájem udržet politickou vůli k pokračování vztahů.
Ruský velvyslanec obhajoval pokračování arménského členství v EAEU s tím, že podle Moskvy přináší zemi významné výhody. Jako příklady uvedl růst obchodního obratu a hrubého domácího produktu, ale konkrétní čísla v rozhovoru nezazněla. Jde o hodnocení ruské strany, které Kopyrkin předložil při debatě o volbě mezi EAEU a EU. Současně opakoval, že výběr partnerů je právem Arménské republiky. Rusko podle něj pouze otevřeně sděluje svůj pohled na další směřování země.
Kopyrkin se vyjádřil také k bezpečnostní spolupráci, u níž podle něj mezi oběma stranami vznikly otázky a pochybnosti. Rusko je podle jeho slov připraveno pokračovat ve vojensko-technické spolupráci s Arménií. Připomněl, že obě země mají v této oblasti rozsáhlé zkušenosti i technické a materiální zázemí. Obnovení důvěry označil za možné, jeho předpokladem je však politická vůle obou stran. Současnou situaci označil za proces adaptace na proměny v regionu i ve světě.
Velvyslanec zároveň odmítl, že by schůzka Vladimira Putina s Nikolou Pašinjanem měla předem stanovené podmínky. Reagoval tak na otázku, zda by se setkání mohlo odvíjet od rozhodnutí Jerevanu o nové jaderné elektrárně od společnosti Rosatom nebo o pokračování ruské železniční koncese. Kopyrkin uvedl, že o žádných předběžných podmínkách neví. Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan v říjnu řekl, že termín schůzky se projednává. Na začátku října mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že přesné datum Pašinjanovy návštěvy Moskvy není stanoveno.
