Dne 1. ledna 2026 pocítili obyvatelé chebského regionu další zemětřesení. Otřes přišel krátce po 17:30 SEČ a následovaly další záznamy během večera.
Podle webu erdbeben-in-bayern naměřily automatické seismometry v prvním okamžiku magnitudo 2,9, přičemž odborníci plánují tato data po přesnějším zpracování upřesnit. Další záznam ukázal zhruba v 17:38 SEČ předběžné magnitudo 3,3 a v 18:05 SEČ byla síla otřesu rovněž uvedena jako 3,3.
Automatické vyhodnocení lokalizovalo ohnisko opět v blízkosti obce Černá u Lubů. Podle dostupných údajů se s největší pravděpodobností jedná o pokračování seismického roje, který v oblasti probíhal na konci uplynulého roku. Nelze vyloučit, že se aktivita v následujících dnech bude opakovat.
Seismická aktivita v chebském regionu není ojedinělá; tamní roje se podle místních záznamů objevují dlouhodobě. V novodobé historii bylo nejsilnější zemětřesení zaznamenáno 21. prosince 1986, kdy magnitudo dosáhlo hodnoty 4,6. „V loňském roce jsme si tedy připomněli už 40 let od tohoto rekordního otřesu,“ uvedl Jan Buriánek, průvodce na vyhaslé sopce Komorní hůrka.
Typickým projevem západočeských zemětřesení je dunivý zvuk, který doprovází první, tzv. podélnou vlnu. „Seismické podélné vlny (P‑vlny) jsou slyšet, protože se šíří podobně jako zvukové vlny. Stlačují a rozvolňují materiál ve směru šíření, čímž vytvářejí tlakové změny v atmosféře, které naše uši vnímají jako dunění či hřmění. Protože jsou nejrychlejší, dorazí k pozorovateli dříve a ohlašují příchod následných příčných vln (S‑vln),“ vysvětlil Buriánek.
Informace o předběžných magnitudách vycházejí z automatických měření; finální vyhodnocení a případné korekce poskytují seismologové po pečlivějším zpracování dat.
