Populární moderátor Patrik Hezucký byl začátkem září diagnostikován s nádorovým onemocněním, které už mělo metastázy v játrech. Podstoupil intenzivní léčbu, ale nemoc mu podlehla. Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda vysvětluje, proč jsou nádorové onemocnění neznámého původu tak obtížně léčitelné a jaká je u nich prognóza.
Nádory neznámého původu představují přibližně dvě procenta všech nádorů; v Česku se objevuje zhruba sedm set nových případů ročně, k nim se někdy připočítává asi sto pacientů s nepřesně určenou lokalizací. Častěji postihují lidi ve věku 60–75 let, ale mohou se objevit i u mladších pacientů.
Tento typ onemocnění je charakteristický tím, že běžnými diagnostickými metodami se nepodaří najít původní ložisko nádoru. Bez této informace nelze přesně zacílit protinádorovou léčbu. Klinický příklad popisuje mladého muže pod třicet let s rozsáhlými metastázami v játrech, plicích, břiše, pánvi a jedním ložiskem v mozku; výkon patologického vyšetření na vzorku z jater nedokázal určit původ nádoru.
Průměrná doba přežití u těchto nádorů bývá čtyři až šest měsíců; jen 15–20 procent pacientů má příznivější vyhlídky a přežívá zhruba jeden až tři roky. Výjimky existují — v jedné sledované skupině pacientů je mladý muž, u kterého se podařilo odstranit metastázy a žije bez známek nemoci už více než tři roky.
Léčí se v patnácti komplexních onkologických centrech v Česku. Masarykův ústav se nádorům neznámého původu věnuje od roku 2016 a před čtyřmi lety otevřel specializované centrum; ročně řeší kolem 60–80 nových pacientů. Většina center používá stejné protokoly: pokud není možné cíleně léčit podle původu nádoru, nasazuje se kombinovaná chemoterapie z nejsilnějších cytostatik, což je však zatíženo vážnými nežádoucími účinky a není vhodné pro každého nemocného.
Molekulární testování najde u přibližně 30 procent nádorů mutaci, proti které lze použít cílenou léčbu; tito pacienti mají častěji lepší prognózu. Novější metody, včetně analýzy nádorových nukleových kyselin nebo vyšetření krve, mohou místo vzniku odhadnout s přesností až kolem 80 procent, ale ani to nezaručuje výrazné zlepšení výsledku. U některých neuroendokrinních typů pomáhá diagnostika galliem a léčba radioaktivním luteciem — v ústavu se galliem diagnostikuje od roku 2019 a luteciem se léčí od roku 2022.
