Nic není černobílé, proto i na stres je třeba se dívat jinak než na pouhý negativní problém. Jde totiž o to, že ve správné dávce je stres zdravý, nezbytný k přežití, svým způsobem vlastně osvěžující. Nabízí se otázka, může být stres pozitivní?
To není nic nového, že stres byl životně důležitý už pro pračlověka. Ten, když potkal divokou šelmu, buď utekl, anebo s ní bojoval. Každá z reakcí v sobě nesla stres, pozitivní, či negativní. My se dnes v takových situacích vlastně chováme stejně. A navíc už víme, že ve stresu tělo uvolňuje adrenalin, což může mít pozitivní vliv na náš organismus.
Pozitivní stres
Říká se mu také eustres. Dokáže posílit koncentraci, výkon nebo vyvolat pocity štěstí. Je to třeba důvod, proč se někteří lidé odhodlají k seskoku padákem tisíce metrů nad zemí. Před opuštěním letadla na ně dolehne stres, ale po doskoku jsou zaplaveni pocity štěstí. Pozitivní stres totiž spouští uvolňování hormonů, které způsobují euforii, zlepšují výkon a samozřejmě přinášejí radost. Jediný problém je v tom, že pokud takový stres trvá příliš dlouho, může mít naopak negativní dopad.
Pozor na chronický stres
Kromě pozitivního krátkodobého stresu, který posiluje mozek a má vliv na imunitní systém, existuje také chronický stres, známý jako úzkost. Pokud se pozitivní stres promění v chronický, mohou nastat zdravotní problémy. Hormony související se stresem, zejména kortizol, totiž ničí nejenom imunitní systém, ale také kognitivní výkon člověka, který je v permanentním stresu. Dokonce může dojít k psychickým poruchám nebo syndromu vyhoření. O něm jsme psali zde.
Typické příznaky dlouhodobého stresu
I když stres zajišťuje, že je imunitní systém neustále ve střehu, bohužel právě z toho důvodu dělá častěji chyby. Tak vzniká prostor pro rozvoj infekcí a špatné hojení ran. Kromě fyzického zdraví stres významně ovlivňuje i psychiku. Dlouhodobě stresovaný člověk často reaguje podrážděně, snadno ho rozhodí věci, nad kterými by jinak mávl rukou. V určitém okamžiku se jeho chování může posunout do módu takzvané tiché rezignace vůči práci, koníčkům i společenskému životu. Z dlouhodobého hlediska pak takový stav může vést k depresi.
Potíže se spánkem
Chronický stres udržuje tělo neustále ve střehu a téměř mu znemožňuje dosáhnout odpočinku, potažmo spánku. To je důvod, proč vystresovaní lidé bývají v noci často vzhůru a neustále o svých problémech přemítají. A pokud takový člověk usne, mívá noční můry, protože mozek zpracovává zážitky a dojmy z celého dne. Pozitivní stres vám umožní plnohodnotné spaní.
Je vám špatně?
Je dost možné, že za to může chronický stres. Trávicí soustava je poměrně citlivá, a zejména právě na stres. Tento negativní efekt se na rozdíl od pozitivní varianty projevuje často nespecifickými potížemi připomínajícími žaludeční vředy, žlučníkovou koliku, pálení žáhy apod. A to nemluvě o vysokém tlaku, který vede až k infarktu.
Zvládání stresu se dá naučit
To, zda budeme situaci vnímat negativně nebo jako pozitivní stres, závisí dost na tom, zda umíme takové situace správně řešit. Podle amerického psychologa Richarda Lazara prožíváme stres jako sled stimulů, takzvaných stresových faktorů. Obvykle je registrujeme a hodnotíme nevědomky. Na základě našich předchozích zkušeností pak stimul vnímáme jako pozitivní nebo negativní. Teprve pak na stimul reagujeme.
Pozitivní stres nebo úzkost
To, jak reagujeme, velmi úzce závisí na tom, zda náš mozek již vytvořil nějaké možnosti k akci a prostor k rozhodování ve vztahu k příslušnému stimulu. Zjednodušeně řečeno, pokud například musíte často prezentovat svou práci před spoustou lidí, ale vadí vám být v centru pozornosti, měli byste se v tomto ohledu vzdělávat. Tak totiž získáte větší jistotu, pozitivní přístup a současně i odolnost proti stresu.
Co však dělat, když se se stresovou situací nedokážeme vyrovnat ani v takovém případě? Zde doktor Lazarus doporučuje zaměřit se na na zvládání stresu vycházejícího z emocí. Jinými slovy nebrat si příliš k srdci situace, které nemůžete změnit.
Text: Julie Čermáková
Foto: Woidl, Pixabay licence