Nejnižší samostatně vyplácený starobní důchod v Česku činil na konci roku 2025 pouhých 156 korun měsíčně. Nejvyšší doložená penze ve stejném období dosahovala 249 674 korun měsíčně. Rozdíl mezi oběma výplatami tak přesahoval 249 tisíc korun. Jde o krajní částky, nikoli o běžnou výši starobní penze. Pro srovnání, průměrný samostatně vyplácený starobní důchod dosáhl letos v červnu 21 803 korun. Samotné srovnání nejnižší a nejvyšší výplaty ale nevysvětluje, proč mohou být obě částky tak vzdálené od průměru.
Podle dat České správy sociálního zabezpečení, která zveřejnil server České důchody, může za mimořádně nízkou českou penzí stát část pracovní kariéry strávená v zahraničí. Člověku pak může vzniknout nárok na důchod od institucí ve více státech. Česká republika v takovém případě vyplácí dílčí důchod za dobu pojištění získanou v tuzemsku. Další část penze může příjemci přicházet přímo ze zahraničí. Částka 156 korun proto sama o sobě nevypovídá o všech důchodových příjmech konkrétního člověka. Z dostupných údajů také nevyplývá, jaké další příjmy příjemce nejnižší české výplaty měl.
Od ledna 2026 platí nové minimum běžného starobního důchodu ve výši 9 800 korun měsíčně. Tvoří je základní výměra 4 900 korun a nejnižší procentní výměra ve stejné výši. Ještě v roce 2025 činilo toto minimum 5 430 korun. U dílčích důchodů se však minimální hranice poměrně snižuje podle dob pojištění získaných v Česku a v cizině. Proto mohou v přehledu českých výplat zůstávat i částky hluboko pod novým minimem běžného důchodu. Pro člověka, který pracoval ve více zemích, je tedy podstatné rozlišovat českou výplatu od případných plateb ze zahraničí.
Na opačném konci stojí penze 249 674 korun, doložená za prosinec 2025. Její výši ovlivňují výdělky, délka pojištění i pravidla platná v době, kdy člověku vznikl nárok na důchod. V minulosti se velmi vysoké příjmy při výpočtu penzí zohledňovaly příznivěji než dnes. Podle současných pravidel se z výdělků nad první redukční hranicí započítává pouze část a nad druhou hranicí už nic. Druhá redukční hranice letos dosahuje 195 868 korun měsíčně. Výši rekordní penze proto nelze považovat za částku, která by automaticky vyšla člověku se stejně vysokými příjmy při dnešním výpočtu.
Běžnější obraz ukazují průměrné částky za červen 2026: muži pobírali samostatně vyplácený starobní důchod v průměru 23 081 korun, ženy 20 589 korun. Za rok 2025 činil průměr těchto penzí 21 094 korun a medián 21 020 korun. Medián rozděluje příjemce na dvě stejně početné skupiny podle výše důchodu. Mezi ženami dosahoval 19 909 korun, mezi muži 22 299 korun. Polovina žen pobírajících starobní důchod tak byla pod hranicí 20 tisíc korun měsíčně. Údaje za rok 2025 a letošní červen zachycují různá období, takže je nelze zaměňovat za jeden aktuální přehled.
Rozdíly mezi jednotlivými penzemi se promítají do systému, který pravidelně vyplácí důchody více než 2,8 milionu lidí. Na konci roku 2025 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení celkem 3,4 milionu vyplácených důchodů, z toho 2,3 milionu starobních. Počet důchodů je vyšší než počet příjemců, protože někteří lidé pobírají vdovský nebo vdovecký důchod současně s jinou penzí. Na dávky důchodového pojištění bylo v roce 2025 vydáno 716 miliard korun. Starobní důchody tvořily 84 procent celkových výdajů na důchody. Statistiky příjemců vycházejí z evidence správy sociálního zabezpečení, zatímco údaj o výdajích zahrnuje také penze bývalých příslušníků ozbrojených složek.
Lednová valorizace mohla nejvyšší doloženou penzi zvýšit přibližně o 6 611 korun na 256 285 korun měsíčně, pokud její výplata pokračuje. Tato částka je propočtem, nikoli nově potvrzenou výší konkrétní penze. Správa sociálního zabezpečení jednotlivé rekordní důchody během roku znovu nepotvrzuje. Potvrzeným údajem proto zůstává výplata 249 674 korun z prosince 2025. Údaje za celý rok 2026 budou k dispozici až po jeho skončení. Teprve další zveřejněné statistiky ukážou, jak se letošní výplaty promítly do ročních údajů o starobních důchodech.
