Německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci 22. dubna 2026 oznámil, že Rusko zbrojí a připravuje se na vojenský střet se Severoatlantickou aliancí, což představuje největší hrozbu pro německou bezpečnost. Moskva považuje použití vojenské síly za legitimní nástroj prosazování svých zájmů. V reakci na tuto situaci Německo plánuje posílit stav své armády o 75 000 vojáků, s cílem dosáhnout celkového počtu 460 000 vojáků v aktivní službě a rezervistů.
Kancléř Friedrich Merz dlouhodobě usiluje o vybudování nejsilnější konvenční armády v Evropě, zejména kvůli hrozbě z Ruska a slábnoucímu spojenectví s USA. Plánuje se postupné zvýšení výdajů na obranu na 3,5 % hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2029. V současnosti má německá armáda v aktivní službě 185 000 vojáků a vojákyň, přičemž další 200 000 mužů a žen by mělo být v rezervách.
Pistorius také varoval, že Německo je již nyní cílem „hybridních prostředků“ boje, včetně špionáže, sabotážních akcí, kybernetických útoků a dezinformačních kampaní. Cílem těchto aktivit je oslabit vnitřní jednotu NATO a dosáhnout oslabení vazeb mezi Evropou a USA. Podle nové armádní strategie Rusko vytváří všechny předpoklady pro vojenský útok na státy NATO. Bundeswehr se proto musí zaměřit nejen na vojenské hrozby, ale i na spolupráci s dalšími složkami státu, protože hybridní způsob vedení války cílí i na civilní společnost a její soudržnost.
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Německo zahájilo rozsáhlou modernizaci armády, financovanou ze zvláštního fondu ve výši 100 miliard eur. Současná vláda rovněž reformovala takzvanou dluhovou brzdu, ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, aby si zajistila prostředky na obranné výdaje prostřednictvím půjček na mezinárodních trzích.
