Byl to poslední pátek olympiády v Pragelatu, když Kateřina Neumannová vybojovala své životní zlato v závodě na 30 km bruslením. Běžkyně si i po dvaceti letech pamatuje každou etapu cesty k triumfu a tvrdí: „Pro mě je to pořád živé.“
Neumannová přijela do Pragelata jako zkušená závodnice s již čtyřmi olympijskými medailemi, z toho třemi stříbrnými, a se silnou motivací získat jediné chybějící zlato. Podle iSport.cz trénovala v okolí tratí už týden před soutěžemi, sledovala hladiny laktátu a bydlela s tehdy dvouapůlletou dcerou Lucií i chůvou v domečku hned vedle tratí.
Před třicítkou však zažila několik těžkých zkoušek. Neuspěla ve skiatlonu, kde dojela druhá o 1,9 sekundy za Estonkou Kristinou Šmigunovou; později se v souvislosti se skiatlonem objevily zprávy o zakázaných látkách v některých vzorcích, případ posuzovala arbitráž CAS, ale medaile nebyla vrácena. Čtyři dny po skiatlonu pak jela klasický závod na 10 km, kde kvůli pomalým lyžím servismana Ulfa Olssona skončila pátá a byla extrémně vyčerpaná.
Vyčerpání po desítce bylo podle Neumannové „za hranicí běžné únavy“. O pomoc se starali lékařský tým a fyzioterapeut Pavel Kolář, který mezi Turínem a Pragelatem dojížděl pomáhat. Týden před třicítkou se její zdravotní stav zlepšil, přesto dva dny před závodem pocítila nástup nemoci a po vyhlášení vítězů musela dostat antibiotika, aby se udržela ve startovní listině.
V samotném závodě držela Neumannová většinu času pozici v čelní skupině, v posledním stoupání zůstala v užší skupině s Polkou Kowalczykovou a ruskou Čepalovovou. Přemohla vyčerpání, rozjela rozhodující finiš a těsně před cílem obešla soupeřky. Po vítězství si v cíli lehla na zem a k ní vběhla tehdy malá Lucie, která později vzpomínky trpělivě vypráví.
Dvacet let po triumfu se Neumannová vrátila na italské svahy, tentokrát do Val di Fiemme, a nadále se věnuje popularizaci sportu doma. Založila a řídí Lipno Sport festival, který letos pořádá již patnáctý ročník od 14. do 23. srpna.
