Nová národní bezpečnostní strategie Spojených států mluví o Evropě v ostřejších termínech: kontinent podle dokumentu čelí kulturnímu úpadku, spolu s problémy jako nekontrolovaná migrace, nízká porodnost a omezení svobody projevu. Text zároveň vyzdvihuje úspěchy současné administrativy a dává najevo, že USA budou prosazovat své zájmy bez tradičních ohledů na transatlantické vazby.
Podle Seznam Zpráv analytička Rachel Rizzová z think tanku Atlantic Council upozornila, že tento dokument nejpřesněji zachycuje způsob myšlení nové administrativy — od důrazu na dominanci západní polokoule přes konkurenci s Čínou až po menší význam, který strategie přisuzuje Evropě. Rizzová rovněž konstatuje, že strategie rámuje kroky, které už byly podniknuty.
Strategie směruje americkou pozornost výrazněji na oblast Severní a Jižní Ameriky, tedy západní polokouli, a hovoří o obnovení americké převahy v tomto regionu. To představuje posun oproti předchozím verzím, které upřednostňovaly Asii a Pacifik. V dokumentu se zároveň objevuje zmínka o tom, že USA budou uplatňovat vliv i na některé části Evropy podporou spřátelených politických sil.
Text zmiňuje Monroovu doktrínu jako historickou předlohu pro myšlení o sféře vlivu a popisuje priority nové strategie — především boj s drogovými kartely a proudy nelegální migrace, které jsou v této verzi zařazeny mezi nejzásadnější hrozby v regionu. To je odklon od tradičního zaměření na velmoci a jaderné hrozby.
Strategie také zmírňuje ostrou retoriku vůči Rusku: Moskva není prezentována jako přímá hrozba a konflikt na Ukrajině je v textu spíše okrajovou záležitostí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nazval dokument pozitivním krokem. Současně strategie obsahuje kulturně-politické vzkazy, které mohou rezonovat s voliči Trumpova hnutí — třeba zmínky o civilizačním rozkladu a podpoře konzervativních či populistických aktérů v Evropě, mezi nimiž jsou jmenováni politici jako Alice Weidelová nebo Karol Nawrocki.
