Do České republiky směřuje podtyp chřipkového viru H3N2 označovaný jako subkláda K, který v některých západoevropských zemích už způsobuje výrazný nárůst hospitalizací. V Anglii se za týden počet pacientů s chřipkou zvýšil o více než polovinu a průměrně je podle dostupných údajů hospitalizováno přes dva a půl tisíce lidí denně. Španělsko hlásí rekordní hodnoty, zejména v Katalánsku a na Baleárech.
Podle deníku Guardian odborníci upozorňují, že právě tato varianta lépe unikuje imunitě jak získané po prodělané nemoci, tak imunitě vzniklé očkováním. „Je to malá změna chřipkového viru H3N2, který letošní vakcína obsahuje. Tato změna víc uniká jak přirozené imunitě, tak imunitě vzniklé očkováním,“ uvedl epidemiolog Petr Smejkal a připomněl, že vakcína byla připravena loni v únoru. „A to jsme ještě nevěděli, že tento nový typ přijde,“ doplnil.
Imunolog Václav Hořejší vysvětlil, že v chladnější části roku — na podzim a v zimě — se prosadí varianta, která se šíří snadněji, a právě to ovlivní, jaká forma chřipky bude dominantní a jak těžký průběh může mít. Subkláda K se zatím šíří hlavně v západní Evropě, ale očekává se, že brzy převládne i u nás.
Protichřipkové vakcíny se připravují celoevropsky, takže v různých zemích se používá stejná očkovací látka. Její účinnost proti H3N2 K je podle odhadů o něco nižší než v jiných letech, přesto se očkování doporučuje. Smejkal dodal, že očkovaný člověk má asi poloviční šanci se vůbec nakazit, a pokud se přesto infekce objeví, výrazně klesá riziko rizikového průběhu a hospitalizace.
V Česku je ale proočkovanost proti chřipce nízká — celkově kolem deseti procent. Mezi seniory očkuje přibližně čtvrtina, zatímco v zemích jako Dánsko nebo Irsko je to kolem tří čtvrtin osob nad 65 let, tedy podíl odpovídající doporučením Světové zdravotnické organizace. Nemocnost u dětí a u dospělých do 24 let už roste, což bývá obvyklý start chřipkové epidemie; ta by mohla dorazit do dvou týdnů, tedy v době vánočních svátků nebo těsně po nich.
