V roce 2019 prezident Donald Trump během svého prvního funkčního období projevoval přání koupit Grónsko, které je součástí Dánska přibližně 300 let. Nabídka byla tehdy odmítnuta dánskou i grónskou stranou. Během druhého funkčního období se podle prezidenta změnil tón na výhrůžky: koncem prosince 2024 na své sociální síti uvedl, že kvůli národní bezpečnosti je nezbytné, aby USA měly kontrolu nad Grónskem, a do ledna 2026 opakovaně trval na tomto argumentu a odmítal vyloučit použití vojenské síly.
Text původně vyšel v The Conversation.
Historie amerického zájmu o Grónsko sahá daleko do minulosti. Už v roce 1867 si ministr zahraničí William Seward nechal vypracovat průzkum ostrova a poté se pokusil získat Grónsko a Island za 5,5 milionu dolarů té doby. V roce 1910 americký velvyslanec v Dánsku navrhl složitý obchod mezi USA, Dánskem a Německem, v němž by Dánsko odevzdalo Grónsko USA výměnou za filipínské ostrovy, které by následně získalo Německo výměnou za Šlesvicko-Holštýnsko; návrh byl brzo odmítnut jako příliš odvážný.
Během druhé světové války, kdy nacistické Německo okupovalo Dánsko, převzaly USA roli ochránce Grónska i Islandu. Na obou pobřežích Grónska byly vybudovány vzletové dráhy, meteorologické, radarové a komunikační stanice – pět na východním a devět na západním pobřeží. V poválečném období, včetně projektu Operation Blue Jay, vznikla v severozápadním Grónsku základna Thule, dnes Pituffik Space Base, která sehrála a hraje roli v strategii varování před raketami a sledování prostoru.
Po válce Dánsko přiznalo Grónsku postavení svého území; v roce 1953 získalo ústavní práva a v letech 1979 a 2009 postupně vlastní vládu a samosprávu v rámci Dánského království. Dánsko uznává grónskou vládu jako rovnocenného partnera a udělilo jí větší roli v Arktické radě.
Zájem USA o Grónsko v současnosti souvisí především s nerostným bohatstvím ostrova: vzácné zeminy jako neodym, dysprosium, grafit, měď a lithium. Čína usiluje o těžbu a infrastrukturu v oblasti, nabízela i zlepšení letiště, než Dánsko nabídlo financování. Evropská unie považuje za kritické zhruba 30 surovin, z nichž asi 25 jsou přítomné v Grónsku. Dnes fungují pouze dva doly, včetně projektu Tan Breez, který vyrábí 17 kovů užitečných pro silné magnety ve „zelených“ technologiích a letectví.
Steven Lamy, emeritní profesor politologie a mezinárodních vztahů, upozorňuje, že současné administrativní kroky USA mohou směřovat spíše k vyloučení čínské konkurence a zajištění ekonomických dohod než k tradičním bezpečnostním argumentům; podle něj tímto postoji Spojené státy podkopávají mezinárodní řád a suverenitu ostatních států.
