Ve věku 79 let zemřel Pavel Vašíček, výrazná osobnost českého loutkového divadla. Dramatik, režisér, dramaturg a historik zemřel v neděli 8. listopadu 2026. O jeho úmrtí informovalo plzeňské Divadlo Alfa, s nímž spojil podstatnou část své profesní dráhy. Vašíček se podílel na podobě divadla i na inscenacích, které získaly pozornost také v zahraničí. Jeho působení v plzeňské scéně trvalo téměř čtyři desetiletí.
Novinky zveřejnily zprávu o Vašíčkově úmrtí ve středu 11. listopadu v 8:28 pražského času. Podle jejich informací se narodil v Brně v roce 1947 a k loutkovému divadlu se dostal už v raném věku. Po studiích na brněnské konzervatoři a pražské DAMU začal v roce 1969 působit v brněnském Divadle Radost. V roce 1974 tam připravil inscenaci Krása nevídaná, za kterou získal ocenění ve věku 27 let. Jeho další profesní etapa se spojila s Plzní.
Do Divadla Alfa nastoupil během sezony 1982/1983 a působil v něm jako dramaturg i režisér. Podílel se na utváření jeho uměleckého směřování a na výběru i zpracování divadelních předloh. Mezi inscenace spojené s jeho prací patřili Psohlavci, Don Šajn a Johannes Doktor Faust. S režisérem Tomášem Dvořákem a výtvarníkem Ivanem Nesvedou vytvořil dlouhodobý tvůrčí tým. Jejich spolupráce přinesla také maňáskovou grotesku Tři mušketýři z roku 2006.
Tři mušketýři patří k titulům Divadla Alfa, které se výrazně prosadily i mimo Česko. Podle zveřejněných informací získala inscenace téměř tři desítky českých a zahraničních ocenění a uváděla se na mnoha místech světa. Vašíček se podílel na její dramaturgii společně s Dvořákem a Nesvedou. Jeho práce v Alfě zahrnovala kromě jednotlivých inscenací také dlouhodobé plánování repertoáru. Po odchodu do důchodu po roce 2020 zůstával s divadlem spojený.
Vašíčkova činnost se neomezovala na práci v divadle. V letech 1993 až 1999 vedl jako šéfredaktor odborný časopis Loutkář, který se věnuje loutkářské scéně. Působil také jako pedagog na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Věnoval se odborným publikacím a studiím zaměřeným na historii českého loutkářství. Mezi jeho knihy patří Západočeské loutkářství, věnované vývoji oboru v plzeňském regionu.
Významnou součástí jeho práce byla také Skupova Plzeň, festival loutkového divadla, jehož současnou podobu pomáhal vytvářet. Divadlo Alfa uvedlo, že se Vašíček podílel na přípravě šestnácti ročníků festivalu. Jeho kolegové ve vzpomínce vyzdvihli dramaturgickou práci, která podle nich ovlivnila podobu plzeňské scény. Připomněli také společné debaty o inscenacích a textech i čas strávený v jeho společnosti. Oznámení zveřejnili prostřednictvím divadla.
Za celoživotní přínos získal Vašíček Uměleckou cenu města Plzně. Ocenění navázalo na jeho práci v divadle, pedagogickou činnost i odborné zpracování historie loutkářství. Jeho profesní dráha začala v brněnské Radosti a pokračovala desítky let v Divadle Alfa. Plzeňská scéna se s ním rozloučila jako s kolegou a kamarádem, který patřil k jejím důležitým tvůrcům. Vašíčkovo jméno je spojeno s inscenacemi, festivalem i odbornou reflexí českého loutkového divadla.
