V přiložených dokumentech k současným mírovým návrhům, které mají ukončit ruskou agresi proti Ukrajině, jsou podle propočtů popsány i kroky pro rekonstrukci Ukrajiny a návrat Ruska do světové ekonomiky. V jedné z příloh se uvádí využití přibližně 200 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv na projekty na Ukrajině, mezi nimi i velký datový projekt, který by měl být napájen z dnes Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
Podle amerického deníku další příloha rozpracovává americkou vizi oživení ruské ekonomiky prostřednictvím investic amerických firem do strategických odvětví. Konkrétně jsou zmiňovány sektory od těžby vzácných zemin přes těžbu ropy v Arktidě až po obnovení dodávek ruské ropy a zemního plynu směrem na západ a do zbytku světa.
Evropské představitele ten plán podle zdrojů zaskočil a vyvolal rozpory. Jeden z evropských úředníků prý „není jistý, zda některé z amerických plánů mohou brát vůbec vážně“. Jiný prohlásil, že „je to jako Jalta“, odkazujíc na únorové jednání z rokování 4.–11. února 1945 o poválečném uspořádání Evropy. Mnohá očekávání evropských států se v několika bodech významně liší.
Evropa sama preferuje využití zmrazených ruských prostředků jinak: k půjčce Ukrajině, aby mohla nakoupit zbraně potřebné k pokračující obraně proti ruským okupantům. Součástí evropsních plánů je také snaha zbavit se závislosti na ruském plynu; dohodnuto je přitom, že od 1. ledna 2028 do EU nebudou proudit žádné dodávky plynu z Ruska.
Mezinárodní spory pokračují i v tom, jak rychle uzavřít mír a v čích zájmech. Prezident Donald Trump podle dostupných informací v jednáních silně upřednostňuje ruské zájmy před ukrajinskými či evropskými. Trump má tlačit na Kyjev, aby Rusku bez boje postoupil celý Donbas; Rusko se o toto území podle textu pokouší bez úspěchu už 11 let, Ukrajina stále kontroluje více než čtvrtinu oblasti, která je silně opevněná a jejíž dobytí by Rusku trvalo pravděpodobně roky. Dále Trump usiluje o to, aby se Ukrajina vzdala členství v NATO.
