Rusko ve čtvrtek 17. září 2026 zaútočilo na cíle na západě Ukrajiny jen několik kilometrů od polské hranice. Polská vzdušná bezpečnost podle dostupných informací narušena nebyla, přesto Varšava zvýšila připravenost ozbrojených sil. Ministr obrany a vicepremiér Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil posílení hlídek stíhaček F-16 a vrtulníků. Polské úřady zároveň uvedly, že situace vyžadovala rychlou reakci kvůli blízkosti útoku. Událost se odehrála v době, kdy se bezpečnost východního křídla NATO stává jedním z hlavních témat polské politiky.
Podle Wirtualnej Polski Kosiniak-Kamysz uvedl, že Rusko pokračuje v agresivních krocích a že ochrana polského nebe byla v posledních týdnech posílena. Změny se týkají větší aktivity letounů F-16, vrtulníků a systémů protivzdušné obrany. Polské velení současně zvyšuje schopnost rychle reagovat na případné incidenty v blízkosti hranic. Ministr zdůraznil, že čtvrteční útok sice nevedl k narušení polského vzdušného prostoru, ale odehrál se v bezprostřední blízkosti Polska. Pro obyvatele východních regionů znamená vývoj další zvýšení pozornosti bezpečnostních složek.
Otázka připravenosti státu byla ve čtvrtek projednávána také v polském Sejmu. Jednání se uskutečnilo na žádost poslanců Občanské koalice a zaměřilo se na situaci na východní hranici i možné krizové scénáře. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk během vystoupení oznámil změny v bezpečnostní doktríně. Ochrana kritické infrastruktury se podle něj trvale stala součástí úkolů polských ozbrojených sil. Nové postupy mají umožnit rychlejší použití zbraní námořnictvem i letectvem v případě bezprostředního ohrožení.
Součástí změn je také předběžné oprávnění k automatickému ničení nepřátelských raket. Tomczyk uvedl, že Polsko nelze popisovat pouze jako stát v běžném mírovém režimu. Podle jeho vyjádření čelí polské vojenské sítě pokračujícím kybernetickým útokům a hranici s Běloruskem nepřetržitě chrání více než 5 000 vojáků. Zmínil také opakované incidenty s cizími letadly nad Polskem a Evropou. Spojenecké zpravodajské služby podle něj už několik měsíců upozorňují na možnost dalšího zhoršení bezpečnostní situace.
Polské úřady do popisu možných hrozeb zahrnují nejen drony a rakety, ale také sabotáže a pokusy o útoky proti vybraným lidem. Terčem by podle Tomczyka mohli být představitelé státu, bezpečnostní pracovníci nebo lidé spjatí s obranným průmyslem. Vláda proto propojuje vojenskou připravenost s ochranou strategických objektů a infrastruktury. Praktická opatření se mají opírat o program Tarcza Wschód, který tvoří základ obrany východní hranice. Součástí plánů je také víceefektorový protidronový systém SAN určený k ochraně před bezpilotními prostředky.
Do konce roku chce Polsko zabezpečit dalších 200 kilometrů státní hranice. Po započtení přirozených překážek, jako jsou bažiny a lesní komplexy, a již budované infrastruktury má celková délka chráněného úseku dosáhnout přibližně 470 kilometrů. Obranné projekty podporuje evropský program SAFE, v jehož rámci bylo podle údajů představených v Sejmu podepsáno 19 smluv za několik miliard zlotých. Zakázky se týkají minovacích systémů Baobab, protitankových min, bezpilotních prostředků Gladius i elektronického průzkumu a satelitní komunikace.
Od prosince 2024 uzavřelo Polsko podle údajů ministerstva obrany smlouvy v oblasti obrany v celkové hodnotě 428 miliard zlotých. Změnila se také část peněz směřujících do domácího zbrojního průmyslu. Za předchozích vlád mělo v polských podnicích končit přibližně 20 procent obranných prostředků, nyní je to podle Tomczyka zhruba 50 procent. Varšava tím spojuje ochranu hranic s podporou vlastních výrobních kapacit. Další vývoj bude záviset na pokračování ruských útoků u ukrajinské hranice, na reakci polské armády a na rozšiřování programu Tarcza Wschód.