Portugalsko čelí výzvám na mistrovství světa ve fotbale 2026

Portugalsko čelí výzvám na mistrovství světa ve fotbale 2026

Zdroj obrázku: Ilustrační foto – GPT Image

Portugalská fotbalová reprezentace se připravuje na nadcházející mistrovství světa ve fotbale 2026, které se koná v USA, Kanadě a Mexiku. Tým pod vedením trenéra Roberta Martíneze, jenž převzal mužstvo nabité talentem, se postupně transformuje a prezentuje modernější herní styl. Portugalsko dnes disponuje hned několika silnými brankáři, stabilní obranou, mimořádně technickou zálohou i širokou nabídkou ofenzivních variant. Jen málokterá reprezentace dokáže poslat na hřiště tolik hráčů ze špičkových evropských klubů a zároveň se stále prezentovat stejným herním stylem.

Mezi klíčové hráče patří Bruno Fernandes, Vitinha, Nuno Mendes, Rafael Leão či Rúben Dias, kteří již dávno nejsou příslibem budoucnosti, ale hotovými hráči světové úrovně. A dalo by se jmenovat dál…

Přesto se většina pozornosti bude soustředit na jediné jméno. Když Ronaldo opouštěl po prohraném čtvrtfinále v Kataru hřiště v slzách, zdálo se, že to byla jeho poslední šance na zisk zlaté medaile. Letos však v jednačtyřiceti letech opět vyrazil s národním týmem bojovat o vítězství.

V reprezentační sbírce mu nechybí evropský titul, rekordy ani individuální ocenění. Trofej pro mistra světa ale stále zůstává nesplněným snem. A možná už nikdy nebude mít kolem sebe silnější tým než právě nyní.

Kouč Martínez nejčastěji využívá hybridní rozestavení mezi 4-2-3-1 a 4-3-3 a očekává se, že s touto variantou bude operovat také na mundialu. Portugalsko chce mít míč pod kontrolou a většinu zápasů odehrát na soupeřově polovině. Základem je kvalitní výstavba útoku od obránců a trpělivá kombinace ve středu pole.

Tomu naprosto vyhovují hráči, kteří jsou v nominaci. Vitinha funguje jako dirigent rozehrávky a bude se hodně stahovat pro míče mezi obránce, Joao Neves přidává energii a agresivitu a Fernandes má dostatek volnosti při vytváření šancí.

Ve středu zálohy navíc dokáže zahrát i zkušený Rúben Neves nebo Trincao. Díky technické kvalitě těchto hráčů zvládne Portugalsko dlouhé pasáže dominovat držení míče a postupně rozebírat obranné bloky soupeřů.

Významnou roli mají také krajní obránci. Zejména Mendes patří mezi nejnebezpečnější ofenzivní beky současnosti a pravidelně se zapojuje do útočných akcí. Na křídlech navíc operují hráči jako Leão nebo Bernardo Silva, kteří umí rozhodovat zápasy v situacích jeden na jednoho. Silva navíc v případě nouze může nastoupit také na postu ofenzivního záložníka, který bude zastávat Fernandes.

Otazníkem zůstává herní projev proti absolutní světové špičce. Martínezovi se s Portugalskem ani dříve s Belgií proti velkým soupeřům příliš nedařilo. Bývá často kritizovaný za přílišnou otevřenost a nedostatečnou kontrolu přechodových situací. V kvalifikacích a proti slabším soupeřům to zpravidla nepředstavuje problém, ale ve vyřazovacích bojích proti Francii, Argentině nebo Brazílii mohou podobné detaily rozhodovat.

Zajímavé bude také sledovat roli Ronalda. Už nejde o hráče, kolem něhož by se musela točit celá ofenziva. Portugalsko dnes disponuje dostatkem kreativity i bez něj.

Útočník Al Nassru však stále nabízí zabijácký instinkt ve vápně, zkušenosti z největších turnajů a schopnost rozhodovat důležité zápasy jediným momentem. V dresu nároďáku zářil v kvalifikaci i v Lize národů a místo v základní sestavě ho nemine.

Pokud by s Portugalskem došel na probíhajícím MS až do finále a v něm uspěl, stal by se nejstarším vítězem světového šampionátu v historii. Současný rekord drží legendární brankář Dino Zoff, kterému bylo při italském triumfu v roce 1982 rovných čtyřicet.

Téměř s jistotou jde o Ronaldovu poslední šanci stát se mistrem světa. Za čtyři roky mu bude pětatřicet a byť je u portugalského národního hrdiny možné všechno, pravděpodobně má teď na americkém mundialu závěrečný pokus. Pokud uspěje, odejde do fotbalového důchodu s vědomím, že dokázal úplně všechno.

Ale i kdyby Portugalci turnaj neovládli, neznamená to, že Cristiano Ronaldo nikdy trofej pro vítěze MS nad hlavu nepozvedne. Jeho patnáctiletý syn se stejným jménem totiž hraje za reprezentaci U16. A daří se mu, v květnu dal v zápase proti Belgii dvě branky.

Pokud mu to půjde i nadále, možná jeho pyšný tatínek zatouží ještě po jednom cíli: navázat na basketbalistu LeBrona Jamese a zahrát si s potomkem ve stejném dresu. Na tyhle úvahy je ale dost času. Teď se jeden z nejlepších hráčů fotbalové historie soustředí na jediný úkol – dovést Portugalsko k mistrovskému titulu. A dokázat pochybovačům, že i po čtyřicítce má reprezentaci co nabídnout.