Princezna Stella se mění každý den. Nová pohádka řeší dospívání a jablka putovala do potravinové banky

Princezna Stella se mění každý den. Nová pohádka řeší dospívání a jablka putovala do potravinové banky

Zdroj obrázku: Ilustrační foto – GPT Image

Hlavní postavou nové pohádky je princezna Stella, kterou hraje Ema Klangová Businská. Stella trpí „multipersonózou adolescenta“: každý den se probouzí v jiné podobě a na její uzdravení má pomoci sňatek. „Musí se najít lék, aby se v den své plnoletosti probudila ve své pravé podobě,“ říká režisér Miloslav Šmídmajer.

Stella se jednou probouzí jako husopaska, jindy jako vietnamská šlechtična nebo jako kojenec. Postavu mění také herec Jiří Ployhar, který ztvárnil některé z proměn. Režisér zdůrazňuje, že pohádka pracuje s tématem puberty a hledání vlastní identity: „A když rodiče chtějí, aby byl mladý člověk někým jiným, tak je to o to složitější. Pohádka je také o přizpůsobování a očekávání druhých a o potřebě přijmout se takoví, jací jsme,“ dodal Šmídmajer.

Stelle při hledání léku pomáhá mladík Johan v podání Filipa Březiny a jeho kamarád Kuře, kterého hraje Martin Stránský. V dalších rolích vystupují Martin Myšička jako král a Martina Preissová jako jeho choť. Preissová na premiéře mimo jiné komentovala postavu královny s nadsázkou: řeší, jestli to, co z jablek upekla, pojmenuje štrúdl, nebo závin, a dodala: „Vy ale máte královnu doma, a to je vaše maminka, věřte mi.“

Jablka provázejí film od začátku do konce — štáb jich použil 4,5 tuny a po natáčení je daroval potravinové bance. Exteriéry Jablečného království vznikaly na náchodském zámku, interiéry vznikaly v komnatách zámku ve Slatiňanech. Pardubický kraj přispěl na projekt částkou půl milionu korun, rozpočet filmu činí 42 milionů korun a do kin snímek vstupuje 29. ledna.

Natáčelo se také na Slovensku; koproducentem je slovenská společnost Filmworkx a ve filmu se objeví přední slovenští herci Ján Koleník, Zuzana Fialová a Martin Mňahončák. Námět pochází od Tomáše Belka a Krejčího, hudební podobu vytvořili Ondřej Gregor Brzobohatý a Martin Blažek, jejichž skladby místy sklouzávají do jazzu.