Letos v Česku dominuje subtyp chřipky H3N2, proti kterému je populace méně imunní. To vede k rychlejšímu šíření a podle odborníků i k častějším těžším průběhům nemoci. Současné vakcíny sice kryjí H1N1 i H3N2, ale méně dobře zasahují novější mutace H3N2, které se objevily až v létě minulého roku.
Podle Státního zdravotního ústavu se na přelomu roku počet hlášených případů snížil, což odborníci vysvětlují především nižší dostupností lékařských vyšetření během svátků. Vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl přitom potvrzuje, že jde o pokračující chřipkovou epidemii a že nemocných bude pravděpodobně přibývat; nejvíce případů je momentálně v Moravskoslezském kraji.
H3N2 není zcela nová varianta — poprvé se objevila v roce 1968 a vyvolala tehdy pandemii. Později se znovu šířila v sezónách 2008/2009 a 2017/2018, kdy byly epidemie závažnější. Viroložka Helena Jiřincová upozorňuje, že laboratorní sledování ukazuje H3N2 v přibližně třech čtvrtinách odebraných vzorků a že se zvyšuje výskyt mutace označované jako K. Odhady účinnosti vakcín se pohybují kolem 35–50 % proti symptomatickému průběhu, ochrana proti těžkému průběhu a hospitalizaci je vyšší, odhadovaně 60–80 %.
Příznaky chřipky nastupují rychle: vysoká horečka až kolem 40 °C, bolesti hlavy, svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel, zimnice a někdy zvracení. Rýma a bolest v krku obvykle chybí. Nejvíce se nemoc šíří mezi dětmi ve věku 5–14 let; školní přestávky sice průběh dočasně zpomalily, po návratu do škol a práce se očekává opětovné zrychlení šíření.
Pro lidi bez rizikových faktorů lékaři obecně nedoporučují domácí testování; při nekomplikovaném průběhu stačí domácí režim, izolace a běžné léky na příznaky, radí infektolog Pavel Dlouhý. Chronicky nemocní, senioři a děti do dvou let by měli vyhledat lékaře co nejdříve — včas může být nasazeno antivirotikum oseltamivir (Tamiflu). V Česku se nově podává oseltamivir i malým dětem do dvou let, musí být nasazen do 48 hodin od začátku příznaků a obvykle se užívá pět dní.
Okamžitou lékařskou pomoc vyžadují výrazné dechové potíže, zrychlené dýchání, známky dehydratace, zmatenost nebo pokles okysličení pod 90 %. Aby se rizikové skupiny neinfikovaly, odborníci doporučují odložit návštěvy při příznacích, omezit délku a počet setkání, pravidelně větrat a u ohrožených lidí používat respirátor v MHD.
