Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se 20. května 2026 setkali v Pekingu, aby prohloubili strategické a ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi. Během této návštěvy byly podepsány dohody zaměřené na posílení spolupráce v oblastech obchodu, technologií a energetiky. Přestože obě strany opakovaně vyjádřily závazek k prohloubení vztahů, konkrétní pokrok v otázce dlouho diskutovaného plynovodu Síla Sibiře 2, který by měl přepravovat ruský plyn do Číny, nebyl dosažen.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že základní parametry dohody ohledně plynovodu byly stanoveny, včetně jeho trasy a způsobu výstavby. Nicméně, podle jeho slov, pro tento megaprojekt zatím neexistuje jasný časový harmonogram, jelikož zbývá vyřešit některé detaily. Společné prohlášení vydané po schůzce pouze uvádělo, že Putin a Si se dohodli na dalším prohlubování komplexních partnerských vztahů v oblasti energetiky a prohlubování vzájemně prospěšné spolupráce v oblastech ropy, plynu a uhlí.
Analytici poukazují na nerovnováhu v těchto vztazích, kdy Rusko potřebuje příjmy z obchodu více než Čína potřebuje ruskou energii. Henrik Wachtmeister, výzkumník z čínského centra Švédského institutu mezinárodních vztahů, poznamenal, že Rusko má jen málo alternativních odběratelů energie a kvůli sankcím prodává svou ropu se slevou, zatímco Čína má více dodavatelů a celkově jde o mnohem větší ekonomiku.
Během slavnostního podpisu ve Velké síni lidu Si prohlásil, že Čína a Rusko musí zůstat strategickými oporami jedna pro druhou a přislíbil hlubší spolupráci v oblastech, jako je umělá inteligence a technologické inovace. Čína je dnes největším obchodním partnerem Ruska a odebírá téměř polovinu ruského vývozu ropy. Čínské firmy se rovněž stávají stále významnějšími dodavateli spotřebního zboží, průmyslového vybavení a technologií dvojího užití, které podle západních představitelů pomáhají udržovat ruský vojenskoprůmyslový komplex.
Peking popírá, že by Moskvě poskytoval zbrojní pomoc, a tvrdí, že vývoz zboží dvojího užití přísně kontroluje. I tak analytici tvrdí, že rostoucí závislost Ruska na čínském obchodu, technologiích a financování proměnila to, co Kreml kdysi popisoval jako partnerství rovnocenných stran, v mnohem asymetričtější vztah. Na ruské straně roste závislost a Čína se kvůli válce v Íránu v oblasti energetiky více přiklání k Rusku. Strukturálně je však jejich vztah trvalý a nezdá se, že by se to mělo měnit.
Válka v Íránu a narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu vyvolaly v Pekingu obavy ohledně energetické bezpečnosti a obnovené nestability na světových trzích s ropou a plynem. Rusko se snaží tuto krizi využít k argumentaci, že dodatečné dodávky energie pro zemi z Ruska by snížily závislost Číny na zranitelných námořních přepravních trasách. Rusko již roky usiluje o dokončení navrhovaného plynovodu Síla Sibiře 2, který by ročně přepravoval 50 miliard kubických metrů zemního plynu ze západní Sibiře do Číny přes Mongolsko.
Memorandum podepsané v září 2025 mezi společností Gazprom a čínskými partnery bylo ruskými představiteli prezentováno jako významný průlom, nepředstavovalo však závaznou konečnou dohodu. Klíčové podrobnosti zůstávají nevyřešeny a ze summitu nevzešlo žádné oznámení týkající se tohoto projektu. Rusko je již nyní největším dodavatelem plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře 1, který byl uveden do provozu v roce 2019 na základě 30leté dohody v hodnotě 400 miliard dolarů. Rusko je také třetím největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu do Číny po Austrálii a Kataru. Další významné zvýšení kapacity ruského vývozu plynu do Číny se očekává v rámci projektu plynovodu na Dálném východě, který by měl být uveden do provozu v roce 2027 a postupně zvyšovat dodávky.
