Velitel armády označil za velmi pravděpodobné, že se zúčastnil svého posledního velitelského shromáždění a zdůraznil nutnost jasného sdělení: v Armádě České republiky ani v celé společnosti podle něj stále chybí dostatečné vnímání naléhavosti situace. Mnozí vojáci pracují na hranici dlouhodobé udržitelnosti, ale jako celek „nejedeme naplno“, uvedl Řehka.
Podle jeho slov je komunikace se současným Ruskem možná jen z pozice síly: „S Ruskem si v současné situaci nesedneme k pivu, dohody dosáhneme pouze z pozice síly.“ Doplnil, že Rusko není jedinou hrozbou — armáda čelí i mezinárodnímu terorismu, riziku masové migrace a dalším bezpečnostním výzvám. Současná ruská politika představuje hlavní bezpečnostní riziko; Řehka jako ilustraci zmínil drony nad Polskem a použití laserů z ruských lodí. „Nejde o strašení. Hrozba skutečně narůstá. Každý voják musí být připraven k boji a přesně znát svůj úkol,“ dodal.
Řehka rovněž upozornil, že ruské drony opakovaně narušily vzdušný prostor NATO i za bílého dne a že stíhačky musely vzlétnout k jejich odražení.
Jako důležitý problém označil přebujelou byrokracii, která vojáky zbytečně zatěžuje a omezuje pružnost a operativnost. Preferoval více výcviku a méně administrativy: „Každá chvíle, kterou věnujeme něčemu jinému než přípravě, je promarněný čas. Potřebujeme více hodin na střelnicích a méně času u byrokracie. Voják skládá účty především své vlasti – vlády se střídají, ale vlast zůstává.“
Současně upozornil na systémové nedostatky, především na pomalost v modernizaci, výstavbě, nákupech a akvizicích. Stavbu či rekonstrukci podle něj často provází až desetileté zpoždění, což ve světovém kontextu považuje za nepřijatelné. Zmínil i chyby v komunikaci mezi veliteli a podřízenými: „Každý velitel je především komunikátor. Ne tiskový mluvčí ani referent – ale velitel,“ řekl.
Připomněl rekordní výsledky v náboru, zároveň však konstatoval, že armádě nadále chybí nejméně sedm tisíc vojáků.
