Na velitelském shromáždění české armády zazněly ostrá varování i ujištění o dalším směřování resortu. Náčelník generálního štábu Karel Řehka promluvil poprvé a podle svých slov s „pravděpodobností rovnající se téměř jistotě“ naposledy na této platformě. V bilančním projevu zdůraznil, že Česko si nesmí dovolit návrat k období, kdy byla obrana zanedbávána a veřejnost o tom nebyla informována.
Řehka uvedl, že v klíčových schopnostech, jimiž armáda přispívá do plánů Aliance, má Česká republika skluz přibližně šest až deset let. Podle něj se bezpečnostní situace v dohledné době nezlepší a spojenecké zpravodajské služby vidí největší „okno hrozby“ v horizontu tří až šesti let. Na tom základě varoval před snižováním výdajů na obranu: „Skončila éra bezstarostnosti a iluze, že bezpečnost je zadarmo. … Důsledkem dlouhodobého zanedbávání obrany … dnes musíme do obrany investovat více.“
Jako hlavní hrozbu opakovaně označil Rusko. Podle Řehky je zřejmé, kdo je agresor a kdo oběť; cílem ruské politiky je systém, kde silnější rozhodují o budoucnosti ostatních, včetně České republiky. Závěrem prohlásil, že jeho cílem nebylo být oblíbený, ale informovat armádu a veřejnost pravdivě, a že odchází s čistým svědomím.
Ministr obrany Jaromír Zůna, který se shromáždění zúčastnil v nové politické roli poprvé, označil obranu za jednu z klíčových priorit vlády a ujistil, že snížení prostředků letos neohrozí žádné modernizační projekty. Kapitola ministerstva obrany na rok 2026 má činit téměř 155 miliard korun, tedy o 21 miliard méně než návrh minulé vlády; celkové obranné výdaje by měly dosáhnout zhruba 2,06–2,1 procenta HDP.
Zůna zmínil, že rozhodujícími lety pro financování budou 2027–2031. Rozvoj schopností bude vycházet z národních potřeb i aliančních závazků a významnou roli mají hrát robotické a automatizované systémy, digitalizace velení a řízení, modernizace komunikační infrastruktury, revize krizové legislativy a posílení protivzdušné obrany a ochrany obyvatelstva a kritické infrastruktury.
