Spousta lidí začíná rozhovory na téma počasí. Na tom není nic špatného. Pak jsou tací, kteří komentují kolegy, šéfy, zkrátka potřebují si zdrbnout. Dobře. A teď se pojďme podívat na rozhovory, které skutečně za něco stojí a měli bychom je vést častěji.
Ztrátou času jsou rozhovory, ve kterých mluví jeden člověk. Je totiž jasné, že si s vámi nechce povídat, ale potřebuje se poslouchat. Psychicky vás vysílí i konverzace na téma, jak je všechno špatně. Naštěstí ale existují ještě další možnosti:
1. Třeba rozhovory, které vedeme u kuchyňského stolu ve tři v noci
Nejlepší večery jsou takové, kdy sedíme spolu s přáteli až do pozdních nočních hodin a povídáme si o životě nebo vedeme filozofické debaty na téma „mezi nebem a zemí“. V určitou chvíli si totiž všimneme, jak se s nimi cítíme dobře a jak nás takové chvíle ohromně nabíjejí pozitivními pocity, kterých není nikdy dost.
2. Debaty, ze kterých nás bolí břicho
Samozřejmě od smíchu, jak už to při uvolněné konverzaci bývá. I když se pak smějeme i vtipům, u kterých jsme se řehtali jako malé děti, na tyhle rozhovory obvykle ještě dlouho a rádi vzpomínáme. Právě kvůli uvolněné atmosféře a dobré náladě. Navíc, jak známo, smích prodlužuje život, tak proč se pořádně nezasmát. A navíc s partou přátel.
3. Rozhovory, ve kterých se učíme poznávat sami sebe
Pokud je vedeme s lidmi, kteří to s námi myslí upřímně, věří v nás, dostáváme prostor ukázat, kdo vlastně doopravdy jsme. Říkáme věci, které mohou i bolet a riskujeme kritiku. Jenže právě takové rozhovory nám dávají šanci růst. Tedy zejména za předpokladu, že máme odvahu říct pravdu do očí nejenom ostatním, ale i sami sobě. Někdy se taková témata mohou týkat osobních věcí, ať již partnerských nebo jinak rodinných, a často takové rozhovory pomohou i k vyřešení pracovních neshod třeba mezi vámi a kolegy nebo nadřízenými.
4. Konverzace, ve kterých respektujeme názory ostatních a učíme se z nich
Nemusíme všichni se sebou souhlasit. Stále platí, že co člověk, to jiný názor. Jenže v tuhle chvilku je zejména důležité, jak mluvíme nejenom o svých postojích, ale i o tom, co hájí druzí. Právě způsob komunikace, který zvolíme v takové situaci, o nás hodně vypovídá. Jací jsme lidé, jak umíme respektovat názory ostatních a také, zda jsme ochotni být kritičtí vůči svým názorům. Tím samozřejmě myslíme názory na obecně přijatelná témata.
5. Nesmírně důležité jsou pro nás i rozhovory, díky nimž se zbavíme zatěžujících témat
Existují témata, která nám může pomoci vyřešit rozhovor s konkrétním člověkem nebo lidmi. Jenže někdy si prostě netroufáme, protože nechceme být někomu přítěží, stydíme se ho oslovit a nevíme kudy kam. Obvykle si ani neuvědomujeme, že takové předsudky bývají často pouze výplodem naší mysli. Přitom když si o svých problémech s někým promluvíme, většinou se nám uleví. Zpětně pak vidíme, na kolik byly obavy z takového kroku neopodstatněné.