Rusko při neformálních jednáních o ukončení války na Ukrajině předložilo návrh širšího bezpečnostního uspořádání Evropy. Mezi požadavky podle dostupných informací patří celý Donbas, odchod Finska z NATO a zrušení aliančních základen v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Moskva má také navrhovat, aby se Moldavsko změnilo ve federativní republiku zahrnující Podněstří a Gagauzii. Ukrajina by podle návrhu neměla vstoupit do NATO, její případné členství v Evropské unii by ale nebylo vyloučeno. Jde o soubor požadavků, který přesahuje samotné řešení války.
O návrhu informoval německý deník Bild s odvoláním na informace z neformálních vyjednávacích kruhů. Rusko, Ukrajina a Spojené státy jednaly v Abú Zabí v úterý a ve středu, tedy 10. a 11. listopadu. Hlavním tématem byla podle zpráv nejen budoucnost bojů, ale také bezpečnostní vztahy mezi Evropou a Ruskem. Evropské země se jednání účastnily nepřímo, jejich zástupci však podle dostupných informací nebyli u hlavního stolu. Není potvrzeno, že by návrh schválil ruský prezident Vladimir Putin.
V územní části návrhu Moskva požaduje uznání současných okupovaných ukrajinských území a také celý Donbas, ačkoli jej ruské síly plně nekontrolují. Ukrajina má stále pod kontrolou více než pětinu Doněcké oblasti a přibližně půl procenta Luhanské oblasti. Rusko dále navrhuje demilitarizaci Mykolajivu a Oděsy, aby je Ukrajina nemohla využívat jako vojenské základny. Součástí představ jsou také dohody o svobodě plavby v Černém a Baltském moři. Tyto body se tedy týkají jak území, tak přístupu k námořním trasám.
Návrh počítá také s novým uspořádáním Moldavska, které by mělo být federací zahrnující Moldavsko, Gagauzii a Ruskem okupované Podněstří. Pokud by země vstoupila do Evropské unie, Podněstří a Gagauzie by podle ruského plánu mohly uspořádat referenda o nezávislosti. Moskva na oplátku navrhuje stáhnout jaderné zbraně z Běloruska a upustit od umístění raket středního doletu v této zemi. V Bělorusku jsou podle zprávy rozmístěny ruské balistické rakety Orešnik. Rusko má také nabídnout stažení několika tisíc svých vojáků z Podněstří.
Rozsah ruských požadavků zatím nelze považovat za oficiálně potvrzenou nabídku. Bild upozornil, že jde pouze o jeden z návrhů probíraných v neoficiálních vyjednávacích kruzích. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se na jednáních mluvilo o odchodu Finska z NATO. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov naproti tomu uvedl, že Moskva už dříve nastínila požadavky na novou bezpečnostní architekturu. Odkázal přitom na ruský návrh z prosince 2021, jehož součástí bylo omezení rozšiřování NATO a návrat k tehdejšímu rozmístění aliančních sil.
Širší souvislosti jednání se týkají i bezpečnosti České republiky, protože návrat NATO k uspořádání z roku 1997 by zasáhl také země přijaté do aliance později. Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky označil dosavadní dohodu o masivní výměně zajatců za omezený výsledek rozhovorů. Podle něj zůstávají hlavními spornými tématy územní nároky a budoucí bezpečnostní záruky. Upozornil také na to, že Rusko podle jeho hodnocení nemá důvod rychle přistoupit na řešení a může vyčkávat na změny v západní politice. Evropa podle analytika potřebuje sjednotit svůj postoj.
Po jednáních v Abú Zabí pokračovaly rozhovory ve čtvrtek 12. listopadu v Moskvě a následně v Dublinu. Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff se v Moskvě setkali s Vladimirem Putinem a poté jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kushner po schůzce v Dublinu řekl, že bez evropských zástupců nelze dohodu uzavřít. Zelenskyj potvrdil, že další jednání budou následovat. Evropské země dosud nemají shodu na tom, kdo by je měl u jednacího stolu zastupovat, a termín další schůzky nebyl oznámen.
