Čtyřletý trest Markéty Vondroušové za odmítnutí dopingové kontroly znovu otevřel otázku, jaké povinnosti mají vrcholoví sportovci vůči komisařům. Ředitel českého Antidopingu odmítnutí kontroly označuje za porušení pravidel, za které následuje vysoký postih. Současně říká, že případ úspěšné české tenistky organizace nepovažuje za úspěch své práce. Vondroušová svůj postup vysvětlovala také zdravotními potížemi, k jejímu zdravotnímu stavu se však ředitel nechce vyjadřovat. Podle něj musí sportovci na nejvyšší úrovni počítat s častými kontrolami i se zásahem do soukromí.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny ředitel českého Antidopingu vysvětlil, proč organizace trvá na možnosti sportovce testovat i mimo dobu, kterou předem nahlásil. K případu Vondroušové uvedl, že pravidla nejsou namířena proti jednotlivým sportovcům, ale proti dopingu. Bez možnosti provádět kontroly také v soukromí by podle něj organizace svou práci nemohla vykonávat. Připustil přitom, že vyšší počet testů představuje pro úspěšné sportovce další zátěž. Právě sportovní úspěch je však podle jeho vyjádření spojen i s vyššími nároky na dostupnost pro antidopingové komisaře.
Debata o případu Vondroušové přichází v době, kdy se má změnit přístup k vyhledávání dopingu. Světová antidopingová agentura WADA podle ředitele českého Antidopingu připravuje větší důraz na vyšetřování a cílené kontroly. Nový kodex má obsahovat samostatný dokument, který národním organizacím stanoví postup pro tuto práci. Ředitel popisuje posun od plošného a nahodilého testování k výběru kontrol podle vyhodnocených rizik. Jako důvod uvádí zhruba 250 tisíc odebraných vzorků ročně po celém světě, přičemž podíl pozitivních nálezů podle něj nedosahuje ani jednoho procenta.
Český Antidoping už podle svého ředitele zaměstnává člověka s policejními zkušenostmi, který pomáhá vyhledávat rizikové sporty a jednotlivce. Při plánování kontrol organizace pracuje také s upozorněními od lidí, kteří ji kontaktují. Sportovci nejvyšší úrovně vyplňují v systému ADAMS údaje o tom, kde budou k zastižení, a to tři měsíce dopředu. Tyto informace lze podle ředitele porovnávat i s tím, co sportovci zveřejňují na sociálních sítích. Nesoulad může být jedním z podnětů k dalšímu vyhodnocení rizika, nikoli sám o sobě důkazem dopingu.
Předem uvedený čas, kdy je sportovec k zastižení, však podle ředitele českého Antidopingu neznamená, že kontrola může přijít jen tehdy. Organizace podle něj musí zachovat možnost testovat kdykoliv a kdekoliv, aby postup komisařů nebyl předvídatelný. Jako příklad uvádí cyklistiku a užívání mikrodávek látky EPO, které podle jeho vysvětlení komplikuje odhalování dopingu při ranních kontrolách. Právě proto považuje v některých případech za potřebné i noční testování. Zároveň připouští, že buzení sportovců uprostřed noci není příjemné ani pro samotné komisaře.
Ředitel připouští také výhrady ke způsobu, jakým mohou jednotliví komisaři při kontrolách vystupovat. Příliš agresivní nebo arogantní jednání podle něj může vyvolat negativní reakci sportovce, i když samotná kontrola probíhá podle pravidel. Od komisařů proto očekává profesionalitu, schopnost zvládat náročnou komunikaci a současně přiměřený odstup. Většina sportovců podle jeho zkušenosti kontroly přijímá jako součást své práce, přestože je mohou obtěžovat. Spor o odmítnutou kontrolu Vondroušové ukazuje, jak výrazné následky může mít situace, v níž se sportovec s komisařem neshodne.
Českému Antidopingovému výboru by od příštího roku mohla přibýt také práce mimo samotné dopingové kontroly. Připravovaná úprava počítá s prevencí ovlivňování sportovních výsledků, násilí na stadionech a s ochranou lidí ve sportu, zejména dětí. Organizace, která od roku 2020 patří pod Národní sportovní agenturu, se na rozšíření své působnosti připravuje. Konkrétní dopady ale podle jejího ředitele budou jasné až poté, co příslušný zákon projde sněmovnou. Vedle toho bude muset český Antidoping zohlednit i připravovaná pravidla WADA pro cílené vyšetřování a testování.
