Čínské město Šen-čen bude od 18. do 19. listopadu hostit 33. summit ekonomických lídrů Asijsko-pacifického hospodářského společenství APEC. Setkání se zúčastní představitelé 21 ekonomik regionu a předsedat mu bude čínský prezident Si Ťin-pching. Čína chce během letošního předsednictví zdůraznit otevřenost, inovace a spolupráci. Volba Šen-čenu dává jednání výrazný hospodářský rámec: město se z někdejší výrobní základny proměnilo v technologické centrum. Právě tuto změnu chce Peking představit jako ukázku toho, co může regionu nabídnout.
Channel News Asia v aktuální reportáži popisuje Šen-čen jako místo, na němž chce Čína spojit svou ekonomickou proměnu s ambicí posílit regionální spolupráci. Podle analytiků se město hodí k prezentaci této zprávy, protože jeho rozvoj vedl od lákání zahraničních investic až k rozvoji technologií a expanzi čínských firem na světové trhy. Pro podniky ale nebude rozhodující jen politické poselství summitu. Profesor Han Jung-chuej z Univerzity zahraničních studií v Kuang-tungu upozornil, že důležité bude, zda výsledná opatření budou konkrétní a použitelná v praxi.
Proměna města se začala psát v roce 1980, kdy se Šen-čen stal jednou z prvních čínských zvláštních ekonomických zón. Sloužil jako prostor pro zkoušení tržně orientovaných opatření a přitahoval zahraniční kapitál, technologie i manažerské zkušenosti. Další impuls čínským reformám přinesla v roce 1992 cesta Teng Siao-pchinga na jih země, při níž navštívil také Šen-čen. Později se rozvoj města propojil s širším plánem oblasti Greater Bay Area. Ta má těsněji propojit Hongkong, Macao a devět měst provincie Kuang-tung prostřednictvím financí, výzkumu, výroby a obchodu.
Dnešní Šen-čen má více než 18 milionů obyvatel a sídlí v něm technologické firmy Huawei a Tencent, výrobce dronů DJI i automobilka BYD. Podle odborníka na asijsko-pacifické vztahy Sü Li-pinga z Čínské akademie společenských věd přešel od výroby k roli centra inovací. Význam města se podle něj změnil také v tom, jakým způsobem Čína působí v zahraničí. Dříve šlo především o získávání zahraničního kapitálu a know-how, nyní pomáhá čínským společnostem vyvíjet technologie a rozšiřovat podnikání za hranicemi. Summit tak přichází v době, kdy chce země představit vlastní roli v regionu.
Na mezinárodní expanzi ukazuje šenčenská společnost Sangfor Technologies, která se zabývá kybernetickou bezpečností a cloudovými službami. Firma vznikla v roce 2000, do zahraničí začala expandovat v roce 2008 a podle vlastních údajů obsluhuje přes 100 tisíc zákazníků ve více než 100 zemích a regionech. Její ředitel cloudového byznysu Keith Lee řekl, že výzvou už není především dokazovat hodnotu technologií vyrobených v Šen-čenu. Firma se podle něj musí lépe orientovat v potřebách jednotlivých zákazníků. Pro zahraniční podniky přitom zůstávají důležité také podmínky vstupu na čínský trh.
Reportáž upozorňuje, že pověst Šen-čenu jako otevřeného města se nemusí vždy shodovat se zkušeností zahraničních firem. Analytik Allan von Mehren z Danske Bank zmínil překážky, jako jsou místní protekcionismus, výhody poskytované domácím společnostem a požadavky na nákup čínských výrobků. Podnikatelka Juana Lee zároveň upozornila, že nově příchozí mohou mít potíže s orientací v místních pravidlech a získáváním spolehlivých informací. Han Jung-chuej považuje za důležité také to, na které firmy se případná opatření vztáhnou, kdy začnou platit a zda sníží náklady přeshraničního obchodu.
Před hlavním jednáním proběhne v Šen-čenu od 17. do 18. listopadu summit APEC CEO, tedy setkání podnikatelů. Organizátoři avizovali široké priority včetně otevřenosti, začlenění, inovací a propojení; podrobné závazky však zatím nezveřejnili. Očekává se také iniciativa ze Šen-čenu, která má nastínit závazky regionální podnikatelské komunity. Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Si Ťin-pching bude vést jednání lídrů a na okraj summitu uspořádá bilaterální schůzky se zahraničními představiteli. Zda z jednání vzejdou konkrétní pravidla pro obchod, přeshraniční data nebo digitální služby, se ukáže až podle dohodnutých opatření.
