Poslanecká sněmovna v úterý 13. října poslala do dalšího projednávání vládní návrh mimořádné daně pro rafinerie. Zákon prošel úvodním kolem navzdory návrhům opozice na jeho zamítnutí nebo vrácení vládě. Daň by se vztahovala na roky 2026 a 2027 a podle odhadu ministerstva financí by za letošek přinesla státnímu rozpočtu přibližně 5,5 miliardy korun. V Česku by podle dosavadních informací dopadla na rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Obě patří společnosti Orlen Unipetrol, což se stalo jedním z hlavních bodů sněmovní debaty. Návrh nyní projedná rozpočtový výbor.
Podle serveru e15.cz vláda zdůvodňuje novou daň růstem rafinerských marží při vývoji na světovém trhu s ropou. Navržená sazba činí 50 procent z nárůstu hrubé marže proti roku 2025. Podmínky jsou napsané obecně: firma by musela mít celkové roční příjmy alespoň dvě miliardy korun a příjmy z rafinerské činnosti nejméně 50 milionů korun. Základem pro výpočet je rozdíl mezi tržbami za vlastní výrobky a náklady na spotřebovanou ropu. Právě volba tohoto ukazatele vyvolává spor, protože nejde o čistý zisk podniku. V praxi se přitom v tuzemsku počítá s dopadem na jedinou společnost.
Ministryně financí Alena Schillerová ve Sněmovně odmítla, že by vláda připravila zákon určený jedné firmě. Výnos má podle ní částečně pokrýt výdaje státního rozpočtu spojené s růstem cen pohonných hmot. Kabinet mezi opatření proti zdražování zařadil regulaci cen paliv a snížení spotřební daně na naftu. Peníze z nové daně by připadly výhradně státnímu rozpočtu, bez rozdělení mezi kraje a obce. Odhad pro rok 2027 zatím ministerstvo nechává otevřený, protože bude záviset na dalším vývoji cen. Ekonom Petr Dufek současně upozornil, že odhady výnosu je namístě brát opatrně, dokud není jasné hospodaření dotčené společnosti za jednotlivé měsíce.
Proti návrhu se ještě před sněmovní debatou postavil Svaz průmyslu a dopravy, který vládu vyzval k jeho stažení nebo zmírnění. Snížení spotřební daně na naftu svaz uvítal, sektorové zdanění však odmítá kvůli dopadu na podmínky podnikání. Premiér Andrej Babiš naopak zavedení daně označil za správný krok a Schillerová jej před poslanci hájila jako potřebné opatření. Spor se vede také o časový rozsah: návrh počítá se zdaněním marže dosažené už v roce 2026. Opozice v tom vidí problém zpětného působení nové daně. Vláda oproti tomu zdůrazňuje potřebu získat část peněz vydaných kvůli dražším palivům.
Klub ODS kritizuje jak dopad návrhu na jedinou firmu, tak samotný způsob výpočtu daně. Poslanec Vojtěch Munzar upozornil, že z marže musí rafinerie platit také další náklady spojené s provozem. Předseda ODS Martin Kupka navíc vyjádřil obavu, že by společnost mohla nové náklady promítnout do cen pohonných hmot. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob žádal podrobnější vysvětlení očekávaného výnosu a navrhl vrátit předlohu vládě k dopracování. Marek Benda z ODS chtěl zapojit i zahraniční výbor kvůli polskému vlastnictví rafinerií, ale Sněmovna jeho návrh nepodpořila. Žádný z těchto návrhů nezastavil postup zákona do další fáze.
Výhrady zazněly i od poslanců, kteří mimořádné zdanění neodmítají jako celek. Jan Papajanovský za STAN uvedl, že jeho klub princip návrhu podporuje, chce ale řešit dovážené produkty a výběr srovnávacího období. Jako možnou alternativu k samotnému roku 2025 zmínil průměr za více let. Pirátská poslankyně Vendula Svobodová kritizovala, že výnos nemá předem určené využití, a navrženou sazbu 50 procent považuje za vysokou. Piráti by podle ní uvažovali o sazbě mezi 25 a 30 procenty a o rozšíření zdanění na uhelné elektrárny. Lidovecký poslanec Benjamin Činčila připomněl, že samotné zavedení daně nezlevní naftu u čerpacích stanic.
Česko už má zkušenost s daní z mimořádných zisků, kterou firmy z vybraných odvětví odváděly za roky 2023 až 2025. Stát z ní získal přibližně 114 miliard korun, méně, než se původně očekávalo, a největší část odvedla společnost ČEZ. Nynější návrh je však postavený na zvýšení rafinerské marže vůči roku 2025, nikoli na stejném základu jako předchozí daň. V rozpočtovém výboru se teď mohou znovu otevřít otázky sazby, srovnávacího roku i okruhu dotčených výrobků. Teprve další projednávání ukáže, zda poslanci některý z těchto parametrů změní. Schválení v úvodním kole samo o sobě ještě neznamená, že daň začne platit.
