Poslanecká sněmovna ve vyhrocené atmosféře v pátek schválila usnesení, kterým 101 poslanců vyzvalo prezidenta, aby bez zbytečného odkladu jmenoval navržené členy vlády. Text usnesení, inspirovaný hnutím Motoristé Filipa Turka, žádá, aby prezident respektoval Ústavu a jmenoval ministry, pokud mu je předseda vlády navrhne. Poslanci v něm upozorňují, že posuzování vhodnosti kandidátů je podle nich úkolem sněmovny, která následně vládě uděluje, nebo neuděluje důvěru.
Hradu však postačila krátká odpověď: podle něj Parlament prezidentovi nemůže ukládat povinnosti ani určovat postup, jakým má ministrské kandidáty jmenovat. Hrad připomněl, že tato zásada platila i v době, kdy prezidenta přímo volila sněmovna.
Výsledek hlasování nezměnil podstatu sporu mezi oběma institucemi. Sněmovní většina trvá na tom, že role posuzování ministrů náleží poslancům v rámci jejich pravomocí hlasovat o důvěře vládě. Prezident naproti tomu poukazuje na svou ústavní pravomoc jmenovat ministry a na povinnost zachovávat Ústavu, kterou podle svého názoru plní i odmítnutím určitého kandidáta.
Opoziční menšina navrhovala jinou taktiku: zvýšit tlak na předsedu vlády, aby v situaci chybějícího člena kabinetu podnikl kroky, například podáním kompetenční žaloby. Návrh však neuspěl. Hlasování v parlamentu má větší váhu než individuální stanoviska poslanců mimo jednací síň, nicméně zásadní právní otázku — zda prezident může a za jakých důvodů odmítnout navržené ministry — může podle řečeného vyřešit pouze soud.
Zástupci, kteří v pátek podpořili výzvu k Hradu, v minulosti někdy chválili i prezidenty odmítající jmenovat ministry. Mezi podporovateli usnesení byl i Jaroslav Foldyna, který v roce 2013 hlasoval pro důvěru vládě Jiřího Rusnoka jmenované Milošem Zemanem. Respekt k ústavě je předmětem sporu i argumentací obou stran.
Páteční výzva Sněmovny tak na čas zvýšila vzájemné napětí mezi sněmovnou a Hradem, aniž by spor o hranice pravomocí obou institucí vyřešila.
