Debata o střetu zájmů Andreje Babiše se stále točí kolem několika klíčových ustanovení zákona. Základní rozdíl, který často uniká pozornosti, spočívá v tom, že vlastnictví firmy samo o sobě není podle zákona a občanského zákoníku totožné s tím, že by její vlastník „podnikal“ ve smyslu zákona.
Podle vyjádření Davida Kotory z Transparency International by teoretickým řešením mohl být veřejný příslib, že Agrofert přestane o dotace žádat; zákon totiž výslovně zakazuje, aby obchodní společnost, v níž veřejný funkcionář vlastní alespoň 25 %, pobírala dotace nebo se účastnila zadávacích řízení. Tyto pasáže (§ 4b a § 4c) upravují budoucí vztahy mezi úřady a firmou a nebrání samotnému jmenování do funkce.
Zákon o střetu zájmů v paragrafu 4 vymezuje, že veřejný funkcionář nesmí podnikat ani vykonávat funkce v orgánech podnikajících subjektů a musí takové činnosti ukončit nejpozději do 30 dnů od nástupu do funkce. Současně občanský zákoník (§ 420) definuje podnikatele jako toho, kdo samostatně a na vlastní účet soustavně vykonává výdělečnou činnost; na tomto základě odborníci poukazují, že pasivní vlastnictví akcií není automaticky podnikáním.
Karel Machačka z advokátní kanceláře Kučera & Associates připomíná, že nelze politiky nutit zbavit se majetku, a že princip zákona rozlišuje mezi vlastnictvím a aktivním podnikáním. Na druhé straně paragraf 3 zákona požaduje, aby se veřejní funkcionáři zdrželi jednání, které by mohlo být ovlivněno jejich osobním zájmem; u rozsáhlého koncernu, který zasahuje do mnoha oblastí vládní politiky, je proto vyřešení střetu zájmů složitější.
Hrad požaduje veřejné vysvětlení a průkazné kroky od kandidáta; z textu dále vyplývá, že by veřejná deklarace zanechání dotací mohla být jedním z možných řešení, i když by šlo o zásadní ekonomický zásah do fungování skupiny. Agrofert podle výročních zpráv obdržel v předchozích dvou letech 1,9 miliardy a 1,6 miliardy korun na dotacích; v těch letech skupina vykázala zisky 2,1 miliardy a 7,1 miliardy korun.
Celkově zákon nabízí několik právních nástrojů: zákaz aktivního podnikání a členství v orgánech, zákaz dotování firem s podílem veřejného funkcionáře nad 25 % a povinnost zdržet se jednání podle paragrafu 3. V praxi však bude rozhodující, jakým konkrétním krokům a veřejným deklaracím budou úřady a prezident přikládat váhu při posuzování, zda byl střet zájmů řešen dostatečně.
