Tchaj‑wan si vybudoval reputaci zastánce svobody, demokracie a právního státu. Od prvních přímých prezidentských voleb v roce 1996 ostrov pravidelně organizuje svobodné a transparentní volby, má aktivní občanskou společnost a klade důraz na ochranu individuálních práv a osobních svobod.
Autorem textu je Lin Chia‑lung, ministr zahraničí Tchaj‑wanu. Podle něj má ostrov kromě hodnotového propojení s liberálními společnostmi i výrazný strategický a ekonomický význam: leží podél jednoho z nejcitlivějších vodních koridorů světa a zároveň se specializuje na výrobu polovodičů, pokročilé elektroniky, umělé inteligence a obnovitelné energie.
Tchaj‑wan vyrábí přibližně 60 % světových polovodičů a více než 90 % pokročilých čipů; v roce 2025 pak podle textu produkoval 90 % světových serverů pro umělou inteligenci. Díky tomu hraje klíčovou roli při vytváření spolehlivých globálních dodavatelských řetězců mimo Čínu.
Současně čelí ostrov tlaku ze strany Číny, která používá ekonomické pobídky vůči tchajwanským diplomatickým partnerům a omezuje účast Tchaj‑wanu v mezinárodních fórech. Čínské ozbrojené síly podle textu provádějí časté vojenské cvičení a někdy bez upozornění, včetně provokativních laserových a radarových záměrů vůči australským a japonským letadlům. Asi 50 % světových kontejnerových lodí proplouvá Tchajwanským průlivem, což podle textu ohrožuje regionální i globální obchodní toky.
Aby se udržela stabilita, proplouvaly průlivem od nástupu prezidenta Laje v květnu 2024 vojenské lodě Austrálie, Kanady, Francie, Německa, Japonska, Nizozemska, Nového Zélandu, Spojeného království a Spojených států.
Tchaj‑wan také posílil odolnost vůči „šedým zónám“ a ekonomickému nátlaku: v roce 2025 zvýšil právní, dohledová a operační opatření proti sabotáži podmořských kabelů, nasadil nepřetržité pobřežní hlídky, zařadil na černou listinu 96 plavidel spojených s Čínou a novelizoval Telekomunikační zákon plus šest dalších zákonů, aby umožnil vyšší tresty a konfiskaci plavidel.
Platforma Global Cooperation and Training Framework, spoluzaložená Tchaj‑wanem a USA, letos vstoupila do desátého roku; jejími plnými partnery jsou také Austrálie, Kanada, Japonsko a Spojené království. V rámci této sítě se konaly workshopy zaměřené na boj proti dezinformacím, kybernetickou odolnost a identifikaci AI‑generovaných padělků.
Diplomatický program Diplomatic Allies Prosperity Project propojuje veřejný a soukromý sektor a sdílí know‑how v oblastech, kde má Tchaj‑wan konkurenční výhodu: mezi úspěchy patří zero‑emisní loď Porrima P111 pro Palau, projekt Taiwan‑Paraguay Smart Technology Park v Minga Guazú inspirovaný Hsinchu Science Parkem (který podle textu generuje asi 6 % tchajwanského HDP) a spolupráce s Eswatini v energetice, inteligentní medicíně a podpoře žen. Text zmiňuje i reformy Mezinárodního fondu pro spolupráci a rozvoj, které mají zvýšit jeho rozpočet a sladit investice s prioritami americké zahraniční pomoci.
