Teherán odmítá pozastavení obohacování uranu, zaznělo v pátečním kázání

Teherán odmítá pozastavení obohacování uranu, zaznělo v pátečním kázání

Zdroj obrázku: Ilustrační foto – GPT Image

Írán nebude nikdy souhlasit s pozastavením obohacování uranu. V pátek to při modlitbách v Teheránu prohlásil tamní páteční kazatel Ahmad Chatámí. Zdůraznil, že debata o zastavení obohacování je podle něj „nemožná“ a že Írán se v této věci nepodvolí tlaku. Svá slova zasadil do kontextu probíhajících nepřímých jednání se Spojenými státy o jaderném programu.

Informaci přinesla stanice Iran International s odkazem na státní média. Zpráva byla zveřejněna dnes v 11:52 pražského času. Podle citovaných pasáží Chatámí popsal pozastavení obohacování jako nepřijatelný požadavek a vymezil jej jako červenou linii íránského státu.

Kázání se opíralo o několik hlavních bodů. Za prvé, obohacování uranu má podle řečníka pokračovat a není předmětem ústupků. Za druhé, aktuální jednání s Washingtonem označil výhradně za nepřímá a zmínil, že jejich rámec se týká jaderné agendy. Třetím opakovaným motivem byla kritika amerického vedení a odmítnutí jakýchkoli podmínek, které by Teherán chápal jako ponižující. V několika pasážích použil striktní formulace zdůrazňující odolnost země vůči nátlaku.

Prohlášení zaznělo v době, kdy se mezinárodní pozornost soustředí na další kroky kolem íránského jaderného programu a na to, zda mohou rozhovory přinést konkrétní výsledek. Chatámího výrok nicméně jasně vymezuje postoj, s nímž Teherán do vyjednávání vstupuje: právo na domácí obohacování uranu a odmítnutí jeho zastavení. Na stejnou osu pak staví i komunikaci vůči domácímu publiku, kdy akcentuje kontinuitu dosavadní linie a varuje před tím, aby se jednání interpretovala jako prostor pro zásadní ústupky.

Z hlediska diplomatické praxe tak páteční kázání nenaznačuje posun v parametrech, o nichž by Írán uvažoval. Pro další kola jednání to znamená, že případný pokrok se bude muset odehrát v jiných oblastech než v samotném zastavení obohacování – například v otázkách inspekcí, transparentnosti či načasování kroků, pokud na ně vůbec dojde. Jakýkoli konkrétní posun bude záviset na tom, zda vyjednávací rámec dokáže pojmout íránské trvání na pokračování obohacování a zároveň nabídnout druhé straně ověřitelné záruky.