Téměř 200 zemí schválilo v pátek 30. října na summitu OSN v arménském Jerevanu dohody zaměřené na ochranu biodiverzity. Delegáti přijali dokumenty po téměř dvou týdnech náročných jednání na konferenci COP17. Schválení doprovodil potlesk účastníků summitu. Předseda konference Hambardzum Matevosjan po přijetí dokumentů řekl: „A je to. Perfektní.“ Konečné znění dohod však v té době ještě nebylo k dispozici, takže nebylo jasné, které z dříve navržených variant se dostaly do výsledného textu.
Jednání navazovala na mezinárodní dohodu z roku 2022, v níž se téměř 200 zemí zavázalo zastavit úbytek biodiverzity do konce tohoto desetiletí. O schválení dohod informovala agentura AFP. Závazek se týká ochrany přírody a plnění cílů stanovených pro rok 2030. Mezi hlavní patří ochrana 30 procent pevniny a oceánů, omezení znečištění a zajištění větší finanční podpory pro chudší země. Většina těchto cílů podle podkladů k jednání zatím zaostává za plánem.
Výsledný dokument má navázat na sliby, jejichž plnění se ukázalo jako problematické. Mezi diskutované úkoly patří ochrana rozsáhlých území na souši i v mořích a omezení znečištění, které ohrožuje přírodní prostředí. Samostatným tématem byla podpora států, které nemají dostatek prostředků na ochranu druhů a obnovu poškozených míst. Zástupci zemí se přeli o to, jak tyto potřeby financovat a kdo se má na nákladech podílet. Přesné závazky schválených dokumentů zatím zveřejněny nebyly.
Odhady uvádějí, že obnova poškozených ekosystémů, ochrana ohrožených druhů a zachování lesů či mokřadů vyžadují každoročně dalších 700 miliard dolarů nad rámec současných výdajů. To odpovídá více než 15 bilionům korun. Evropská unie prosazovala, aby vedle tradičních dárcovských států přispívaly také bohatší rozvíjející se ekonomiky, mezi nimi například Čína. Návrh dohody zveřejněný v průběhu jednání vyzýval tyto země, aby se do financování zapojily dobrovolně. Zda toto ustanovení zůstalo v konečném textu, zatím nebylo oznámeno.
Další spornou oblastí byla reforma dotací a jiných pobídek, které podporují činnosti poškozující přírodu. Jednání se týkala například využívání fosilních paliv, intenzivního zemědělství a nadměrného rybolovu. Státy se přely o rozsah změn i o to, jak proměnu podpory spojit s financováním ochrany přírody. Právě vztah mezi veřejnými výdaji a škodlivými pobídkami patřil mezi hlavní otázky summitu. Schválené dohody mají řešit širší rámec ochrany biodiverzity, jejich konkrétní ustanovení ale bez zveřejněného znění nelze popsat.
Obtížná byla také debata o takzvaném fondu Cali, který má rozdělovat část zisků firem využívajících genetické informace rostlin a dalších organismů. Při jeho spuštění na začátku roku 2025 se počítalo s každoročním výnosem jedné miliardy dolarů na ochranu přírody v rozvojových zemích. Dosud však fond získal jen přibližně 10 000 dolarů, tedy zhruba 218 tisíc korun. Spory se vedly i o vědecké zprávy, jejichž závěry některé státy odmítaly přijmout. Francouzská ministryně životního prostředí Monique Barbutová kritizovala útoky na vědu.
Do jednání se během posledního týdne zapojilo také zhruba 70 ministrů. Zástupci domorodých obyvatel a občanské společnosti už dříve kritizovali pomalé tempo rozhovorů a vyzývali státy k rychlejšímu postupu. Na předchozím summitu v kolumbijském Cali v roce 2024 se rozhovory rovněž protáhly, ale skončily bez dohody o financování ochrany přírody. Jednání pak pokračovala v Římě v roce 2025, kde se podařilo dohodu uzavřít. U nynějších jerevanských dokumentů se čeká na zveřejnění konečného znění.
